Popis: 1× kniha, vázaná, 352 stran, 14,5 × 17 cm, česky
Paměti Františka Xavera Bašíka jsou událostí nejen pro kafkovské bádání, ale i neobyčejně zajímavým dokumentem o životě a práci obyčejných Pražanů zhruba před sto lety.
Od roku 1892 se František Bašík učil jako příručí v obchodě s krátkým...
(...) Pro mladého Bašíka byl nepochybně mnohem zajímavější osobností sebejistý Hermann Kafka, tvůrce malého světa, v němž přísně, ale spravedlivě sehrával roli svrchované autority, než jeho plachý syn. Bez něj by ovšem vyprávění vyznělo jako starosvětské črty Ignáta Herrmanna, zatímco přítomnost malého Franze, byť jen epizodická, posouvá text i bez autorova přičinění kamsi dál. (...) Kafkovská badatelka Alena Wagnerová v předmluvě i autorův pravnuk Jiří J. K. Nebeský v doslovu uvádějí, že objev Bašíkových rukopisů zpočátku provázelo podezření, zda se nejedná o mystifikaci. Některé historky by asi opravdu zdařile vyzněly v představení cimrmanovského typu, kontrast obou světů tu vskutku působí až třeskutě, zdá se však, že autentičnost autobiografie je nepochybná. A tak nezbývá než ocenit, jak dokonalé symboly a gagy vytváří sama skutečnost.
Mně jako člověka žijícího v Mladé Boleslavi nezaujal ani tolik první díl knížky (pražský), jako druhá část - je to hrozně zajímavé čtení o sto let staré Boleslavi. Celý text je obdivuhodně svižně psaný (na to, že autor byl nějakým úředníkem), jsem rád, že to vyšlo a doufám, že další díly na sebe nenechají dlouho čekat, i když v nich nejde o Franze Kafku... :-)