Podobné tituly

K operám Jana Lukeše přitahovalo spojení působivé hudby a latentní erotiky. Aby byl divácký zážitek dokonalý, přidával ve svých vlastních dílech ještě krásu destrukce. Dobře si uvědomoval vnitřní rozpornost opery (a jakékoli kultury pro širší publikum). Ač chce příjemce povznést, 'veškerá kultůra lidstva, beletristická i hudební, je skrz naskrz prosycena tematikou individuálního zločinu, vraždy (a to nejčastěji ze žárlivosti) i masového zločinu -- války, smilstva, ponejvíce prostituce, a suicidia jako rezultátu toho všeho... Většina románů a her ... znázorňuje nejrůznější zločiny netolik pro varování a zastrašení, jako spíše pro dráždivé pobavení konzumentů'. (str. 201) Lukeš se trefoval ostrými kritickými postřehy do klasických oper (například do Prodané nevěsty, str. 172). Na druhou stranu plodil pod ochranou psychiatrické diagnózy další a další šílená hudební díla. Opera Úderka, jejíž libreto je v knize přetištěno, postrádá typické katastrofické zakončení. Materiál pro ni Lukeš nabral ze žumpy soudobé kulturní a žurnalistické produkce, jen jej trochu zahustil a zformoval do tvaru zpěvohry. Výsledek působí nepřekonatelně parodicky.