Popis: 1× kniha, vázaná, 624 stran, 15 × 21 cm, česky
Ve svém šestisetstránkovém eseji, který vznikl jako výsledek mnohaleté soustředěné práce o samotě, podává Josef Šafařík (1907-1992) zamyšlení nad situací člověka, společnosti a kultury v období, jež prohlásilo Boha za mrtvého, ale je stále...
Filosofický souhrn století dvacátého jako základ české filosofie v našem tisíciletí pro zcela jasné pochopení a uchopení nových paradigmat naší přelomové doby.
"Stvoření není sakrální, ale profánní.........., což zakládá a předjímá moderní sekularisaci, možnost vědeckého a technického chování k světu." (Helmut Gollwitzer, Krummes Holz - aufrechter Gang)
"Těžko si představit, že se jen pouhou náhodou vyvinuly přírodní vědy právě v té části světa, kterou pronikla křesťanská víra...; pravda je, že šíření technologické civilisace je již prvkem obsahu křesťanské spásy...V určitém smyslu lze říci, že to jsou nekřesťané, kdo nám nově zaručují jisté dílčí pravdy evangelia, a že takto jsme my někdy evangelisováni jimi." (A New Cathechism, Catholic Faith for Adults, 1967, tzv. Holandský katechismus)
"Přírodovědecko-technické myšlení by nebylo bývalo možné bez křesťanské víry, která odbožštila svět pro jeho vědecký výzkum a ovládnutí." (Neues Glaubensbuch, 1974, společné dílo katolicko-protestanské)
...........................................
"Křesťanská avantgarda", sledujíc dějinnou stezku božského vševědění a všemoci vúsťující nakonec do "věku technického" ocitá se v paradoxu: vpravdě křesťanské je skoncovat s křesťanstvím" (str. 8)