Władysław Szpilman (1911–2000) nebyl spisovatel, ale klavírista, hudební skladatel a inspirátor kulturního života. Po ukončení studií na Pruské akademii umění v Berlíně cvičil klavírní hru u Artura Schnabela a skladbu u Franze Schrekera. Když roku 1933 přišel Adolf Hitler k moci, vrátil se Szpilman do Varšavy a pracoval jako klavírista v Polském rozhlase. Do roku 1939 komponoval symfonickou a filmovou hudbu. V následujících letech přišel jako člověk i jako umělec o všechno, co do té doby měl. Po dvouleté internaci ve varšavském ghettu, kde mu denně hrozila smrt a musel neustále bojovat o přežití, byla jeho rodina v srpnu 1942 převezena do koncentračního tábora Treblinka a zavražděna. Nezůstaly mu ani fotografie či osobní předměty. Rodina Szpilmanových byla spolu se všemi svými kořeny a historií vymazána z povrchu země. Jediný Władysław přežil a po roce 1945 pokračoval ve své práci jako klavírista a komorní hráč.
