(1932-2004), potomek italských a baskických přistěhovalců, se narodila v uruguayském Saltu. Extravagantní žena přitahovala pozornost od dětství navzdory vrozené plachosti. Nikdy se nevdala ani neměla děti. Dlouhé hodiny trávila o samotě v montevidejském baru Sorocabana, kde kouřila navlečená v těsné sukni a v botách na vysokých podpatcích. Vystřídala několik zaměstnání, od herečky přes novinářku společenské rubriky po úřednici. Zároveň žila ve světě, který sama vytvořila, plném znepokojivých tvorů a rostlin živených přízračnou sexualitou. Sametoví inkoustoví upíři v něm jemně znásilňují básně v růžových hlemýždích ulitách. Slova omamně voní a mají prudkou, nebezpečnou, mírně jedovatou chuť. Od devadesátých let se její dílo vydává pod názvem Divoké papíry.
