Jan Heller (1925-2008) se narodil v Plzni, studoval filozofii a teologii v Praze a Basileji, od roku 1950 působil na tehdejší Komenského bohoslovecké fakultě nejprve jako lektor hebrejštiny, posléze jako docent religionistiky, od roku 1977 pak jako profesor Starého zákona. V letech 1966-1968 vyučoval jako hostující docent na Humboldtově univerzitě a Kirchliche Hochschule v Berlíně. Podílel se na vzniku Českého ekumenického překladu Bible, je autorem řady odborných prací jak z oboru religionistiky, v níž se zaměřoval na náboženství starověku, tak ze starozákonní biblistiky. Po svém emeritování v roce 1992 pokračoval ještě nějakou dobu ve výuce, mj. na Katolické teologické fakultě UK, věnoval se práci na obsáhlém Výkladovém slovníku biblických jmen (vyšel v Praze 2003) a činnosti popularizační. Širší veřejnosti je znám jako autor neotřelých výkladů biblických textů, vydaných ve sbírkách Jak orat s čertem (2005), Stezka ve skalách (2006), Obtížné oddíly knih Mojžíšových (s M. Prudkým, 2006), a rozhlasových zamyšlení nad nedělními biblickými čteními k bohoslužbám (částečně vyšla tiskem: Znamení odkazující k nebi, 2007).

Heller Jan