Jean-Jacques Nattiez (1945), emeritní profesor na univerzitě v Montréalu, patří k nejvýznamnějším současným muzikologům. Ve svém díle se zaměřuje především na problematiku obecné hudební sémiologie. Její soudržnou teorii se snaží vypracovat především v monografiích Fondéments d’une sémiologie de la musique (1975) a Musicologie générale et sémiologie (1987), jejichž předmětem je zejména komplexní konfrontace muzikologie a lingvistiky. Jeho dalším ústředním tématem je dílo Richarda Wagnera, jemuž se z různých hledisek věnuje v knihách Tétralogies (Wagner, Boulez, Chéreau). Essai sur l’in_idélité (1983), Wagner androgyne (1990), Wagner antisémite (2015) a Récits cachés de Richard Wagner (2018). Významná je rovnež jeho práce etnomuzikologická a jeho analýza hudebních motivu v díle Marcela Prousta (Proust musicien, 1984). Je hlavním editorem pětisvazkové encyklopedie Musiques. Une encyclopédie pour le XXe siecle (2003–2007) a souborného vydání textu skladatele Pierra Bouleze (1981, 1989).
