Nguyen Huy Thiep (1950–2021) patří mezi autory, s nimiž v 80. a 90. letech minulého století do vietnamské literatury doslova zavál nový vítr, neboť ji zbavili agitačního nánosu minulých desetiletí, vynuceného několika válkami. Thiep proslul hlavně svými povídkami, psal však také divadelní hry, a nakonec i romány. Jeho spisovatelský věhlas započal povídkou Generál na penzi, zveřejněnou v roce 1987. Obraz vysloužilého válečného hrdiny, v jehož domě vládne snacha, vyvolal v zemi těžce poznamenané dlouhým bojem za nezávislost menší skandál. Vášnivé polemiky rozpoutaly i některé jeho další texty, situované do historie. „Nikdy jsem nechtěl provokovat, psal jsem, co mě napadlo,“ říkal Thiep, a nesourodá rozmanitost jeho textů to jen potvrzuje.
Na sklonku století se stal nejvýraznějším vietnamským prozaikem a o úspěchu jeho povídek svědčí i to, že čtyři z nich posloužily jako předloha pro úspěšné celovečerní filmy. Od roku 1989 nevyšla v češtině žádná kniha, která by představila současného vietnamského autora v samostatném svazku. Mezi těmi, kdo si o překlad svými texty rozhodně říkají, zaujímá Nguyen Huy Thiep bez pochyby přední místo.