(1932 - 2018) Vladimir Vojnovič byl v šedesátých letech dvacátého století velkou nadějí sovětské prózy. Od roku 1966 se účastnil v práci hnutí na obranu lidských práv. Od roku 1968 byl za tuto činnost a za "nepříznivé" zobrazování sovětské skutečnosti v románu Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (v roce 1993 ho podle scénáře Zdeňka Svěráka zfilmoval Jiří Menzel) pronásledován a stal se disidentem. V roce 1974 ho vyloučili ze svazu spisovatelů, v prosinci 1980 ho přinutily emigrovat. Žil v Německu a v USA. Knihy Vladimira Vojnoviče jsou přeloženy do třiceti jazyků.
