Vladimír Škoda se narodil roku 1942 v Praze. Vyučil se soustržníkem-frézařem, později studoval kresbu a zajímal se také o malbu. V roce 1968 přichází do Francie, přestává se věnovat malbě a začíná se sochařstvím. Studuje na École des Arts Décoratifs v Grenoblu a později pak v Césarove ateliéru na École National Supérieure des Beaux-Arts v Paříži. V letech 1973-1975 pobývá na Académie de France - Ville Medici v Římě a vytváří sérii soch ze železného drátu. Od roku 1975 začíná vytvářet první práce v kovárně, které vyúsťují koncem sedmdesátých let v realizaci monumentálních soch. Po svých prvních samostatných výstavách v galerii Primo Piano v Římě, v galerii BLU v Miláne (1975) a v galerii Ilanne v Paříži (1977) Vladimír Škoda vytváří v roce 1979 monumentální dílo Horizontal - vertical pro sympozium Situation 1 v Regensburgu a začíná vystavovat v Evropě.
Po autorské výstavě de l‘intérieur v Musée d’Art Moderne v Paříži v roce 1987, kde představuje stejnojmennou sérii kovaných koulí, se v jeho práci po dlouhé kovářské praxi objevila v roce 1988 dokonalá sféra. Hmotu je pro její zpracování a formování nutné rozžhavit v peci do běla. Tato hmota - energie probuzená v oceli teplem - zabraňovala Vladimíru Škodovi vidět přesnou původní formu právě tvořeného díla a vývoj jeho práce tak progesivně dospěl k sférické formě. Do nitra ocelových sfér začal vsazovat i jiné kovy, například měď, a opracovával jejich povrch rýhováním a leštením. První zrcadlove leštené sférické sochy vytváří Vladimír Škoda v roce 1991 a o rok později je představuje na autorské výstavě v Moulins Albigeois v Albi na jihu Francie.
V roce 1994 se Vladimír Škoda inspiruje pohybem kyvadla a v roce 1995 představuje první dílo s touto tématikou nazvané Hommage a Foucault (Pocta Foucaultovi) na výstave Constellations v Galerii Rudolfinum. Dynamiku a techniku kyvadlového pohybu nejlépe reprezentuje instalace Kora z let 1995–1996, kde se poprvé v práci Vladimíra Škody setkáváme také s využitím vyleštěného konkávního zrcadla. V roce 1999 je jeho dílo badria prezentováno na výstavě Cosmos: du romantisme a l’avant-garde v Musée des Beaux-Arts v Montréalu a další kyvadlové sochy jsou roku 2004 představeny na výstave Riflessi celesti e meccaniche galileane v Pise pod kurátorským vedením Miroslavy Hájek.
Později se Vladimír Škoda inspiruje také vibračním a otočným pohybem zrcadla, čímž dostává kromě deformovaného obrazu okolního prostředí také vizi nekonečna v pohybu. Důležitý aspekt této problematiky představuje série vibrujících a otočných zrcadel Miroir du temps (Zrcadlo času), vznikajících od roku 1999, představených v roce 2006 na výstave Sppechio del tempo v italském Spoletu a 2007 na výstave Čtvrtá dimenze ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.
