Sylvie Richterová se narodila 20. srpna 1945 v Brně, studovala v Praze a v Římě, kde od roku 1971 žila. Pracovala na univerzitách v Římě, Padově a Viterbu, spolupracovala s řadou dalších univerzit. Eseje publikovala v samizdatové edici Petlice a v exilových časopisech Listy, Čtení na léto a Svědectví, později v českých nakladatelstvích a časopisech. Kromě literárněvědných prací Slova a ticho (Mnichov 1986, Praha 1991), Ticho a smích (1997) a Místo domova (2004) vydávala od sedmdesátých let prózu a poezii: Návraty a jiné ztráty (samizdat a Toronto 1978), Místopis (samizdat a Ko¬lín nad Rýnem 1983), Slabikář otcovského jazyka (1991), Rozptýlené podoby (samizdat a Praha 1993), Druhé loučení (1994), Neviditelné jistoty (samizdat a Praha 1994), Čas věčnost (2003) a Každá věc ať dospěje na své místo (2014). V současnosti žije střídavě v Trevignanu Romanu a v Praze.
