Alfred Döblin se narodil roku 1878 ve Štětíně v rodině židovského obchodníka. Působil jako novinář, esejista, literární teoretik, spisovatel, pokladenský lékař a psychiatr. Za Výmarské republiky patřil k avantgardním, levicovým intelektuálům. V roce 1933, kdy byly v Německu jeho knihy veřejně spáleny, uprchl nejprve do Švýcarska, poté do Francie a nakonec roku 1940 do USA. V roce 1941 konvertoval ke katolicismu. Po válce se vrátil do své vlasti. Po vzniku NDR, kde po určitý čas žil, se podílel na založení Akademie věd a literatury v Mohuči. V roce 1953 se vystěhoval opět do Francie. Zemřel roku 1957 v Emmedingenu.
Mezi jeho nejznámější díla patří romány Wang-lunovy tři skoky (1915), Valdštejn (1920), Hory, moře a giganti (1924), epická báseň Manas (1927). V emigraci napsal trilogii Amazonka (Země, kde není smrti, Modrý tygr, Nový prales (1937-1938), tetralogii Listopad 1918 (1949-1950) a román Hamlet neboli Dlouhá noc se končí (1956). Nejznámější Döblinovo dílo Berlín, Alexandrovo náměstí v Německu vyšlo v roce 1929.
