Julia Francková se narodila roku 1970 v Berlíně. Studovala amerikanistiku, filozofii a novější německou literaturu na berlínské univerzitě. V roce 1998 vyšla její prvotina Der neue Koch (Nový kuchař), následoval román Liebediener (Služebník lásky, 1999), Bauchlandung. Geschichten zum Anfassen (Nouzové přistání. Příběhy k ohmatání, 2000), Lagerfeuer (Táborový oheň, 2003). Za svůj román Die Mittagsfrau (Polednice, 2007) obdržela Německou knižní cenu. Je považována za jednu z velkých nadějí současné německy psané literatury. Ve svých prózách líčí na pozadí dějinných událostí osudy jednotlivců, které jejich vnitřní síla neuchrání před „vyhasnutím“.

Impulzem k fiktivním dějům jsou jí události z rodinné biografie. Její emigrace s matkou do západního Berlína v roce 1978 dala podnět k románu Táborový oheň, příběh jejího otce souzní s příběhem malého Petra v románu Polednice. Nejde ovšem o romány autobiografické, ale o zobec ňující příběhy, v nichž autorka ukazuje, jak doba a její zvraty dramaticky ovlivnily lidské osudy.

ZDROJ: nakladatelství Jota (2008)