Marie Stryjová (1931-1977) Narodila se na Volyni v české vesnici, v prostředí, kde se mísily jazyky i národnosti – česká, ruská, polská a ukrajinská. Tam prožila dětství a rané mládí, změny vlád i ideologií, válku a dva poválečné roky. V roce 1947 se Stryjovi přestěhovali do Čech a usadili na Broumovsku. V letech následujících po komunistickém převratu a během násilné kolektivizace přišla rodina o veškerý majetek i budoucnost. Marie Stryjová absolvovala v Broumově gymnázium, v Praze na počátku 50. let vystudovala obory jí blízké, polonistiku a rusistiku. V roce 1957 založila rodinu s historikem Bedřichem Loewensteinem. V raných 60. letech začala psát, většinou krátké autobiografické prózy z Volyně, Broumovska i z Prahy, veškeré dílo však vyšlo až po její smrti. Cyklus povídek „Nad rovinou“, autorčiny vzpomínky na dětství, se vydání dočkal v roce 1982 (Mladá fronta), v reedici spolu s broumovským „Mlčíme“ vyšel v původní, neupravené podobě v roce 2006 pod názvem „Mlč“ (Eman). Tamtéž byla vydána také autorčina nejmilejší kniha, existenciální novela „Pokojík“ (2009), a nejnověji výbor gymnaziálních povídek „Za Hvězdou“ (2019). Prózy Marie Stryjové zaujmou svou autentičností, upřímností a drsností, vynikají jemnými postřehy, schopností scénické kresby a zachycením velké škály postaviček a jejich osudů.
