Hartshorne je přední americký filosof, který se zabýval především filosofií náboženství a metafyzikou. Na tomto poli je pokládán za jednoho z nejdůležitějších myslitelů dvacátého století. Rozvíjel především tzv. novoklasickou ideu Boha a kriticky domýšlel Anselmův ontologický argument. Po celou svou kariéru hájil racionalitu theismu a jeho nejvlivnější příspěvek k této problematice se týká způsobu boží existence. Vedle Alfreda N. Whiteheada je nesporně nejvýznamějším procesuálním filosofem a platí za "otce" procesuální teologie.
Hartshorne (vyslov: harts-horn) se narodil v pennsylvánském Kittanningu. Filosofii studoval filosofii na harvardské univerzitě, kde v krátké době získal bakalářský (1921), magisterský (1922) a doktorský (1923) titul. V letech 1923-25 pokračoval jako postgraduální stipendista ve studiu na univerzitách ve Freiburku a v Marburku. K jeho učitelům patřili i Martin Heidegger a Edmund Husserl. Po návratu působil na Harvardu (v jednu chvíli též jako Whiteheadův asistent) a po své habilitaci přednášel filosofii na univerzitách v Chicagu, v Atlantě a v texaském Austinu. Během své kariéry hostoval na řadě dalších prestižních amerických univerzit a také v Evropě, Austrálii a Japonsku. Hartshorne je autorem více než dvaceti knih a vedle filosofie se věnoval i ornitologii.
(zdroj: http://www.oikoymenh.cz)
