Raymond Khoury

Raymond Khoury (*1960) se dlouhé roky s posedlostí škorpióna, v jehož znamení se narodil, považoval za člověka od filmu, scénáristu a producenta. Přitom však vystudoval architekturu. Dlouhé roky ho ale živilo bankovnictví. Největšího naplnění a úspěchu však dosáhl jako spisovatel...

Narodil se v Bejrútu. Bylo mu 14 let, když v Libanonu vypukla krvavá občanská válka, a jeho rodiče usoudili, že mají-li jejich tři děti přežít, musí žít jinde. Odjížděli do Spojených států, zatímco budovy výstavního rodného města se jedna po druhé hroutily v troskách. Raymond se na to díval s hrůzou a možná už tehdy si slíbil, že se domů jednou vrátí.

Slib splnil. Vrátil se s myšlenkou, že doma vystuduje architekturu a pak pomůže s obnovou země. První se mu podařilo, druhé už nestihl. Válka vypukla opět v plné síle a o deset let starší architekt opět ze země uprchl.

Ve Francii vystudoval bankovnictví a v Anglii, kde se usadil, se mu začal věnovat. Jako investiční poradce přišel do styku s lidmi od filmu. Zůstali mu jako přátelé, i když bankovnictví opustil. A probudili v něm opět tvůrčího ducha.

Napsal několik scénářů. Získaly pár cen, ale nikdy se nerealizovaly, třebaže o jeho adaptaci románu Melvyna Bragga projevil producentský i herecký zájem Robert De Niro. Stal se stipendistou Fullbrightovy nadace. Dál psal. V roce 1996 se zrodil i scénář, který pojmenoval Poslední templář.

Když v roce 2009 proběhl televizními obrazovkami dvoudílný film Poslední templář, jako scenáristka byla uvedena Suzette Couture. Khoury při jeho vzniku figuroval jen jakou autor literární předlohy, tedy aktivně nijak.

Z dosavadní chronologie jsme totiž záměrně vynechali rok 2006. Ani o Posledního templáře neprojevil nikdo vážný zájem, a tak jej na radu známého začal Khoury přepracovávat do podoby románu. Trvalo mu to tři roky. Zprvu zase smůla: nezájem. Moc složité, příliš závažné téma. Tentokrát se však autor nevzdal. A když v roce 2006 Poslední templář vyšel, byl to okamžitý celosvětový úspěch, zřejmě jediný, který vrhl alespoň malý stín na Brownovu Šifru mistra Leonarda (alias Kód Da Vinci).

Dovětek je známý, protože patří do dějin knižního podnikání stejně jako do dějin pop kultury: přišly další čtyři knihy, a třebaže úspěchu Posledního templáře nedosáhly, šlo o nesporné bestsellery. Jméno Khoury se totiž pro ně stalo synonymem.