Sakja-pandita, vl. jm. Künga Gjalcchän Palzangpo (1182-1251), působil jako opat významného kláštera Sakja v jihozápadním Tibetu a představený stejnojmenné buddhistické školy. V r. 1245 uzavřel s mongolským vládcem Godanem dohodu, jíž opati ze Sakje uznali svrchovanost mongolských chánů nad Tibetem výměnou za funkci zástupců mongolské moci a správců země.
