Petr Ginz se narodil 1. února roku 1928 v Praze do česko-židovské rodiny. Navštěvoval židovskou základní školu v Jáchymově ulici. Byl to všestranně nadaný chlapec nebývale širokých zájmů a bohaté fantazie, hodně četl, maloval, věnoval se grafice, psal povídky a romány, své literární práce sám ilustroval i vázal.
Do jeho života však záhy zasáhla německá okupace, válka a především program „konečného řešení židovské otázky“ vypracovaný nacistickými ideology. Jako čtrnáctiletý byl 24. října 1942 deportován do Terezína. Jeho deníky, psané ještě před deportací, přinášejí ryze autentické svědectví: zachycují nejen jeho každodenní život v nacisty okupované Praze, ale plasticky vykreslují celou atmosféru té doby a život v „ghettu bez zdí“ ohraničeném nesčetnými omezeními a zákazy, v prostředí, jež je den po dni nemilosrdně likvidováno nacistickou zvůlí.
Ve čtrnácti letech byl Petr Ginz deportován do Terezína; ale ani v těžkých podmínkách koncentračního tábora ho neopustila vůle poznávat a tvořit. Založil a spolu s chlapci umístěnými v terezínském ghettu v bloku L 417 psal časopis Vedem, v němž uplatnil své mimořádné umění a fantazii, byl jeho redaktorem a hlavním přispěvatelem.
Dnešního čtenáře upoutají v časopise Vedem především reportáže, jež představují ojedinělé, autentické svědectví o událostech a osobnostech ghetta. Většina čísel časopisu, který vycházel týdně od prosince 1942 do června 1944, se zachovala dodnes.
28. září 1944 byl Petr Ginz zařazen do transportu mířícího do polské Osvětimi. Po selekci na příjezdové rampě byl, tak jako většina vězňů, odeslán rovnou do plynové komory. Petr Ginz zemřel ve věku šestnácti let. Své kresby, texty a osobní deník předal Petr Ginz ještě před posledním transportem své o dva roky mladší sestře Evě.
ZDROJ: nakladatelství TRIGON (2008)
