Renaud Barbaras (1955) působí jako profesor současné fi losofi e na pařížské Sorbonně. Ve svém ranějším díle se zabýval především fi losofi í Maurice Merleau-Pontyho (De l’etre du phénomene. Sur l’ontologie de Merleau-Ponty, 1991; Le tournant de l’expérience, 1998) a fi losofi í vnímání (La perception. Essai sur le sensible, 1994). Jeho pozdější výzkumy ho vedly k vypracování ústředního pojmu touhy jakožto nástroje pro popsání pozice subjektu ve světě (Le désir et la distance, 1999) a k systematickému zájmu o fi losofi i Jana Patočky (Le mouvement de l’existence, 2007, L’ouverture du monde. Lecture de Jan Patočka, 2011). Paralelně s tím pracuje na vlastním pojetí fenomenologie života (Introduction a une phénoménologie de la vie, 2008; La vie lacunaire, 2011), které ústí do ontologicko-kosmologických úvah v knize Dynamique de la manifestation (2013). V češtině kromě řady článků vyšly knihy Druhý (1998), Vnímání. Esej o smyslově vnímatelném (2002) a Touha a odstup (2005).
