Knižní pól Zdenko Pavelky
Tomáš Weiss
Pravidelnou relaci o knihách, jejíž psanou podobu publikujeme, uvádí každou sobotu po půl deváté ráno stanice Český rozhlas 3 - Vltava v rámci svého programu Víkendová příloha.
Knižní pól 15. 2. 2014
Kdyby nějaký britský Ivan Wernisch sestavoval antologii zapomenutých a opomíjených spisovatelů Spojeného království, asi by v ní nechyběl Walker Hamilton. Walker Hamilton patří doma k právě takovým okrajovým autorům, napsal pouhé dvě knížky, a tak ho v Česku mohli znát jen někteří fajnšmekři, pochopitelně v angličtině. Nezměnil na tom nic ani film Všechna malá zvířátka z roku 1998, natočený podle prvotiny. Ale před dvěma lety přišlo nakladatelství Freight Books ve skotském Glasgow s novým vydáním téhle Hamiltonovy knížky. S nakladatelstvím Argo spolupracuje jako překladatel Paul Millar, český honorární konzul ve Skotsku, a ten na Hamiltonova Všechna malá zvířátka upozornil, doporučil je a sám také přeložil.
Kdo byl Walker Hamilton? Narodil se v roce 1934 v městečku Airdrie kousek od Glasgow v rodině horníka. Absolvoval jen základní školní docházku a kurzy účetnictví, po vojně u letectva se živil všelijak, v roce 1960 se oženil a s manželkou odešli na jih Anglie do Cornwallu. Novela Všechna malá zvířátka – přibližně stejného rozsahu jako Hrabalovy Ostře sledované vlaky – vyšla v roce 1968, ale Hamilton v následujícím roce zemřel v pouhých čtyřiatřiceti na infarkt. Druhý rukopis Drakův život vyšel až posmrtně v roce 1970.
A teď co to jsou Všechna malá zvířátka. Je to příběh retardovaného muže, který v dětství utrpěl úraz a ve svých jedenatřiceti žije s rozumovými schopnostmi desetiletého chlapce, zhoršenými o psychické problémy způsobené zraněním. Co mu však nechybí, je cit a pozoruhodná schopnost empatie prolínající se s projevy autismu. Člověk s touhle výbavou se dostane do osudové pasti. Matka se znovu provdá, ale záhy zemře a pro brutálního otčíma je Bobby poslední překážkou na cestě ke slušnému majetku. Dá se říct, že je to rozehrávka pro klasickou baladu a ona se skutečně, skoro pohádkově odehraje v kulisách Anglie šedesátých let, patrně už po beatlemánii, protože i Beatles se v Bobbyho vyprávění mihnou.
Kouzlo Hamiltonovy prózy je ukryto v osobě vypravěče. Je to právě handicapovaný Bobby a ve své přímočarosti připomene výkon Dustina Hoffmana v Rain Manovi. Ale zároveň je kniha svéráznou robinzonádou - to proto, že Bobby je nejen outsider, ale skoro doslova trosečník, i když mezi lidmi. Ostatně život o samotě, který mu Hamilton v závěru umožní, je pro něj šťastným řešením.
Knížku o údělu i síle slabých Všechna malá zvířátka považuji za malý literární skvost a Paul Millar svou čestnou misi obohatil o další příspěvek. A nejde jen o překlady – před několika lety inicioval vybudování památníku československým parašutistům ve skotském Arisaigu, protože právě tam před odletem do okupované vlasti prošli všichni výsadkáři speciálním výcvikem.
S Velkou Británií je spojena ještě jedna kniha z Arga - další svazek souborného vydání díla George Orwella, první díl Esejů nazvaný podle jedné z nejznámějších úvah z roku 1941 Lev a jednorožec. Zahrnuje jednak delší, i v českých překladech už známé texty, jako právě ten titulní, ale i drobné recenze a jiná příležitostná vystoupení z let 1928 až 1941. Málokterý z Orwellových soudů ztratil platnost, jeho břitká kritika, nesmlouvavost a sarkasmus jsou inspirativní i dneska. Jen pro příklad: Mezi českými literáty se nedávno znovu začalo diskutovat o tom, jestli má být literatura angažovaná, dokonce včetně demonstrativní facky. Hodí se tedy citát z eseje Uvnitř velryby věnovaný smyslu literatury. Orwell je nekompromisní: Romanopisec, který opomíjí hlavní veřejné události doby, je obvykle buď žvanil, nebo pouhý idiot.
Soubor Orwellových esejů Lev a jednorožec přeložila Kateřina Hilská.
Nejznámější a zřejmě i nejaktuálnější Orwellovo dílo, román 1984, připomene název a zároveň téma knižního rozhovoru dvou významných vědců, Zygmunta Baumana a Davida Lyona. Kniha se jmenuje Tekutý dohled a věhlasní sociologové se v něm zabývají fenoménem sledování, které se ve stále větší míře stává součástí běžného života. Probírají rizika současného vývoje z mnoha úhlů, ale dva hlavní znepokojivé problémy jsou jmenovány hned v úvodu: sledovací systémy jsou oddělovány od mravních ohledů a s tím souvisí i druhá tendence. Sledování se děje na dálku, neosobně a umožňuje tak sledovačům distancovat se od důsledků, které svým sledováním zapříčiní. Pro ilustraci: počítačový program vyhodnocuje ze záběrů kamery podezřelé chování lidí v davu. Policie koná a při souhře okolností může zásah dopadnout tragicky pro naprosto nevinného člověka. Ukáže-li se, že šlo o omyl, není nikdo zodpovědný, leda snad ten počítačový program.
Bauman zmiňuje, že Orwell, ale ani Zamjatin či Huxley ve svých varovných vizích netušili, že nebezpečí nepřijde zvenčí, ale takříkajíc zevnitř - že totiž lidé budou do sledovaného světa vstupovat dobrovolně. Dnešní cesta na jatka má podle něj podobu populárního Do It Yourself, Udělej si sám. Tekutý dohled už probíhá bez kontrolorů, pilotní kabina je prázdná, letadlo se řídí samo.
Kniha Tekutý dohled je další z neveselých knih o současnosti, ale chceme-li si zachovat dobrou náladu, je lépe vědět než nevědět. V duchu známého výroku Vladislava Vančury: Smáti se je lépe věděti.
Tekutý dohled je druhou knihou vydanou novým olomouckým nakladatelstvím Broken Books, přeložil ji Martin Ritter. Na letošek Broken Books ohlašuje Chomského knihu o hnutí Occupy a také vydání další knihy Slavoje Žižka.
Když už jsem teď zmínil slovinského filosofa, připomenu ještě čerstvé české vydání jeho knihy Násilí.
Tahle Žižkova kniha není popisem násilí. On sám ji v úvodu představuje takto: Přímá konfrontace s násilím je ve své podstatě matoucí: zdrcující hrůza násilných činů a empatie s oběťmi nevyhnutelně působí jako jakési kouzlo, jež nám brání v přemýšlení. V Žižkově pojetí jde o to porozumět násilí, nepodlehnout jeho mediálním obrazům, které zakrývají podstatu, tedy odkud se bere a co doopravdy znamená. Žižek téma násilí pak v tomto duchu využívá jako příležitost odkrývat vztahy v současné společnosti. Jeden z jeho závěrů vysvětluje, proč Evropa ztrácí dech. Evropa zrodila kapitalismus, jenže kapitalismus není takzvanou civilizací, není to kulturně-symbolický svět, ale zcela univerzální systém, který může fungovat kdekoli, je neutrální. A tím, že se tenhle systém mohl bez potíží odstřihnout od Evropy, která jej zrodila, si Evropa způsobila svou vlastní porážku. Protože Žižek své výklady provází mnoha příklady ze života a také odkazy na filmy či literaturu, jsou jeho úvahy zároveň zajímavou učebnicí moderních dějin, podobně jako třeba knihy Umberta Eca.
Knihu Slavoje Žižka Násilí vydalo nakladatelství Rybka Publishers v překladu Tomáše Pivody.
Od těžkých knih nabízím dnes oddechnutí v podobě Zlaté knihy komiksů Vlastislava Tomana. Tvorba a vůbec celoživotní působení Vlastislava Tomana je spojeno s prací především pro dospívající kluky. Toman v roce 1956 nastoupil jako redaktor do časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců a pracoval tam - velkou část té doby jako šéfredaktor - pětatřicet let. Hned v následujícím roce pro časopis napsal scénář ke komiksu Za tajemstvím hlubin, od té doby přibyla padesátka dalších příběhů. Podle Tomanova seriálu o Kruanovi se připravuje film Kruanova dobrodružství. Kreslené seriály připravoval i do jiných časopisů, ale psal také povídky, jejich výběr vyšel před šesti lety pod názvem Třetí výprava. A připomenu i jeho paměti Můj život s ABC - ábíčkem.
Zlatá knihy komiksů Vlastislava Tomana je reprezentativním albem doyena českých komiksových autorů, najdete v něm tucet příběhů v provedení šesti kreslířů, a jestli máte doma synka ve vhodném věku, touhle knížkou mu uděláte radost. Vyšla v nakladatelství XYZ.
Zdenko Pavelka
24.2.2014
