Letnice: román o rozpomínání na konec světa

Matěj Senft, nakl. Paseka

Na začátku 20. století žijí obyvatelé městečka Svatý Jiří úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba technických zázraků, které nahradí ty tradiční… Debutový román Miroslava Hlauča s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.

Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být.

„Kniha se odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy se lámalo myšlení a vnímání světa jako takového. Fyzika i chemie přišly s objevy a zjištěními, které se nám do té doby zdály nepředstavitelné, objevila se teorie relativity a mnohé technické vynálezy od žehličky přes mop až po železnice spojující celý svět. Zároveň se vynořila víra v člověka, což znamenalo, že lidé už nepotřebovali zázraky. Ale v Letnicích uvádím čtenáře do místa, na kterém z nějakého (a my nevíme jakého) důvodu zázraky stále ještě existují,“ říká o svém debutovém románu autor.

Miroslav Hlaučo (1967) vystudoval klinickou farmacii v Bratislavě, po ní také režii na DAMU a filmovou vědu na Filozofické fakultě v Praze. Po krátkém období, ve kterém se živil uměním, pracuje už řadu let v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií.

22.2.2024