Meziřádky Zdenko Pavelky
Zdenko Pavelka
Vyber několik knižních novinek, kterým se dá říkat literatura a informuj o nich - to je disciplína, které se už roky věnuje literární redaktor a nakladatel Zdenko Pavelka. Jeho knižní reflexe můžete pravidelně slyšet v sobotu v rámci Víkendové přílohy Českého rozhlasu Vltava.
MeziŘádky 15. 4. 2023
Nakladatelství Atlantis postupně kompletuje českou edici Kunderova díla a zatím posledním titulem je další z drobných esejistických svazků. Jmenuje se Unesený Západ. Obsahuje dva eseje. Jednak Kunderův projev na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 nazvaný Nesamozřejmost národa. Tenhle text je známý a dohledatelný na internetu. Druhý text byl poprvé otištěn ve francouzském časopise Le Débat v roce 1983 a jmenuje se Unesený Západ aneb Tragédie střední Evropy. Převzaly ho postupně další západní noviny a časopisy včetně čtrnáctideníku The New York Review of Books. Tam ale vyšel v upravené, pozměněné, a tedy zkreslené podobě. Tu však převzal pro český překlad exilový časopis 150 000 slov (leden 1985, bez uvedení překladatele) a ten se z něj šířil dál. Současné české vydání vychází v překladu Anny Kareninové a odpovídá původnímu francouzskému znění.
Kundera psal Unesený Západ v době, kdy střední Evropu „na věčné časy“ ovládala Moskva. Unesený Západ byl podobně emotivním voláním, jako byl po Vestfálském míru Komenského Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Vestfálským mírem přišly ve zkratce řečeno země Koruny české o náboženskou svobodu a vládu nad svým územím. Po roce 1945 byla střední Evropa s výjimkou Rakouska vytržena z Evropy za železnou oponu a státy ztratily svrchovanost. Západ ji opustil, ponechal ji Rusku. Esej Unesený Západ je obrana střední Evropy jako kulturního prostoru, jenž je součástí Západu, jeho východní hranicí. Ze střední Evropy je k Rusku blíž, a proto je Rusko více než jinde – takhle to píše Kundera ‒ vnímáno jako Anti-Západ; jeví se nejenom jako jedna z velmocí mezi jinými, ale jako zvláštní civilizace, jiná civilizace.
Unesená střední Evropa se po roce 1989 vrátila k Západu a Kunderův esej jako kdyby došel ke katarzi, zdálo se, že jeho volání o pomoc bylo vyslyšeno. Jenže ta jiná civilizace zatím sbírala síly a dnes je Kunderův esej Unesený Západ aneb Tragédie střední Evropy znovu a dá se říct, že až hrozivě aktuální. Ještě jednou Kunderovými slovy: …střední Evropa není stát, ale kultura nebo osud. Její hranice jsou imaginární a v každé nové situaci se musí znovu a znovu vytyčovat. Dnes jsou hranicí střední Evropy východní hranice Ukrajiny, přes které se do Evropy znovu dobývá ona jiná civilizace, jak Rusko v Uneseném Západu Milan Kundera vhodně a nadčasově pojmenoval.
Považuji za dobrou zprávu, že českému vydání Kunderova Uneseného Západu se dostává v médiích hodně pozornosti. Inspirativní příspěvek je například rekapitulace historika Iva Cermana na jeho blogu na aktuálně.cz, jak se Evropa všelijak v historii přeskupovala a jak se hranice Západu všelijak posouvaly.
Jedním takovým únosem bylo i frankistické povstání před téměř devadesáti lety. Na rozdíl od Hitlerova Německa a Mussoliniho Itálie se tehdejší Západ oháněl neutralitou a nechal tak španělskou republiku utopit v krvi. Arthur Koestler to shrnul ve svém svědectví Španělský testament aforisticky přesně: diktátoři jednali a demokracie protestovaly, dělba práce, která podle všeho všem vyhovovala. Naštěstí se Západ zejména Hitlerovou lekcí poučil a dnes proti ruskému pokusu o únos Ukrajiny koná. Přesto je vydání českého překladu Španělského testamentu událostí. Španělská občanská válka i přes účast českých dobrovolníků zůstává u nás pořád ve zvláštním informačním stínu. Koestlerova kniha je nemilosrdnou analýzou tehdejších událostí a souvislostí. Frankisté přišli nejen s novým pojetím agresivní demagogické propagandy zejména navenek. Lhali podobně jako pak hitlerovské Německo a dnes Moskva. Opírali se o starý mocenský systém – Koestler předkládá výtečný historický rozbor a upozorňuje na přežívající feudální vlastnickou strukturu státu. Velkým vlastníkům, kteří představovali jedno procento obyvatel, patřilo ve Španělsku více než padesát procent pozemků. Mimořádně silným kapitalistou byla katolická církev, která například až do roku 1936 vlastnila tramvajový provoz v Madridu a její Banka Ducha svatého, Banco Espiritu Santo, povstalce finančně podporovala.
Dodnes přesvědčivý Španělský testament Arthura Koestlera včetně jeho deníku z frankistického vězení, kdy byl odsouzen k trestu smrti, vydalo v překladu Petra Kovaříka nakladatelství Academia.
Avšak i v obtížných situacích je dobré připomínat si větu Vladislava Vančury: Smáti se je lépe věděti. A tak zalistuji v knize o spisovateli, který dokázal strhnout miliony čtenářů právě svým rozverným vypravěčstvím.
Terry Pratchett se narodil v roce 1948 mamince účetní a tatínkovi automechanikovi. Dětství prožil ve venkovské osadě sice relativně nedaleko od Londýna, přibližně na půl cesty do Oxfordu, ale v podmínkách velmi skromných: pronajatý domek bez vodovodu, s chemickým záchodem v přístavku, koupací večery v plechové vaně, rádio na dobíjecí baterii. Vaření na propanbutanu z obří láhve dokutálené do obýváku, kuchyň byla zároveň prádelnou. V podmínkách poválečného přídělového systému, který ve Velké Británii zrušili až v roce 1954. Teprve když bylo Terrymu devět, mohli se přestěhovat do nového obecního řadového domku v blízkém Beaconsfieldu.
Terry byl přirozeně zvídavý a chytrý kluk, ale měl zároveň štěstí na rodiče, kteří netrpěli úzkostlivou starostí o jedináčka, synka vychovávali s laskavou přísností a podle svých možností podporovali. Když začal objevovat elektřinu, připojil k ní Terry kliku. Otec sice dostal ránu, ale prý byl na syna za ten kousek pyšný. Matka s Terrym uzavřela dohodu, že za každou dobře přečtenou stránku dostane jednu penci. A když ho čekaly zkoušky, nutné pro postup na střední školu, tedy když mu bylo jedenáct, zaplatila mu doučování. Když rodiče zaznamenali jeho zájem o astronomii, koupili mu hvězdářský dalekohled. A pak jednou na návštěvě u rodinného přítele dostal knihu Žabákova dobrodružství, která z něj udělala čtenáře. Do té doby se mu číst nechtělo, nebýt odměny, kterou proměňoval v bonbóny. Grahamova knížka mu však učarovala a rozhodl se prý, že přečte absolutně všechno. Druhým rozcestím byla vzpomínka babičky Pratchettové na Chestertona, na něhož se pamatovala, neboť Chesterton v Beaconsfieldu žil. Od Terryho si nechala číst Napoleona z Notting Hillu a Anarchistu Čtvrtka. Terry v městské knihovně, kde začal vypomáhat, aby byl knížkám blíž, našel později tuhle Chestertonovu obhajobu pohádek:
Pohádkám se vyčítá, že dětem říkají, že existují draci. Ale děti odjakživa vědí, že draci existují. Pohádky dětem říkají, že se draci dají zabít.
Přesnější směr pak udal Terrymu Tolkienův Pán prstenů. To mu bylo třináct.
Pratchettovým životopiscem se stal jeho dlouholetý asistent a později manažer. Rob Wilkins. Dnes Wilkins s Terryho dcerou Rhiannou spravuje Pratchettovu pozůstalost. Knihu nazval Terry Pratchett. Život v poznámkách pod čarou. Oficiální životopis. Napsal ji výtečně, z části podle Pratchettem nadiktovaných poznámek, protože původně to měla být autobiografie. Jenže Pratchett ji nestihl, Smrť Alzheimer byl rychlejší.
Wilkins vstoupil do Pratchettových služeb v roce 2000 prostřednictvím Pratchettova agenta a prvního nakladatele, ale také jako jeho zapálený čtenář. Na životopise je to znát, do značné míry je psaný s pratchettovským smyslem pro humor a jako charakteristická ukázka může posloužit úvod pasáže, v níž se z Terryho stává knihomol:
Víme, jak to chodí. Začnete vypůjčením pár knížek z knihovny nebo od babičky a myslíte si, že to máte pod kontrolou, že to zvládnete – jsou to přece jenom výpůjčky, tak o co jde? A než se nadějete, přejdete na tvrdší zboží – na knížky z druhé ruky z antikvariátů, za které už platíte vlastními penězi, berete si je domů, vlastníte je, a dokonce si je strkáte do knihovny v ložnici. V té chvíli už vám pravděpodobně není pomoci a zanedlouho už lítáte ve zbrusu nových knížkách a stane se z vás závislák do konce života.
Překlad knihy Roba Wilkinse Terry Pratchett. Život v poznámkách pod čarou. Oficiální životopis, také nápaditě pratchettovský, pořídil Tomáš Jeník pro nakladatelství Argo.
24.7.2023
