Dnes by jí bylo osmdesát, ale dožila se jen sedmadvaceti - Janis Joplin
Tomáš Weiss
"Byla průkopnicí, naprosto strhujícím zjevením. Nebyla jen skvělou zpěvačkou, byla první velkou rockerkou. Její zásluhou se ženám naplno otevřely dveře do světa hudby," prohlásila o ní dcera Johnnyho Cashe. Janis Joplin se narodila 19. ledna 1943 - bohužel ale 4. října 1970 zemřela.
Jako by tušila, že jí nebude dáno příliš dlouho obcovat s hudební Múzou, které se tak bezvýhradně odevzdala, ždímala Janis Joplin do svých písniček emoce se sebevražednou zarputilostí. Do každého tónu, který jí vyšel z hrdla, se pokládala úplně celá, s maximálním nasazením, až to možná někdy bylo lehce přes čáru. Tohle ale nikdy neřešila, nechala se vést jen svými hudebními instinkty, a ty jí, na rozdíl od tělesné schránky nikdy nezradily.
fullmoonmagazine.cz
Představme si proto úplně na začátku Port Arthur, zhruba šedesátitisícové přístavní město ve státě Texas, kde se Janis Lyn Joplin 19. ledna 1943 v 9:45 narodila. Ve městě tenkrát sídlila velká naftařská společnost Texaco, do přístavu připlouvaly a odplouvaly z něj spousty tankerů a tohle průmyslové podnikání samozřejmě místní atmosféru ovlivnilo. Přinášelo s sebou spoustu barů, bordelů, nočních podniků, kde námořníci a naftařští dělníci mohli ubíjet čas a utrácet peníze. Současně tu ale byl i středostavovský Port Arthur se všemi konvencemi maloměsta, které pokud něco opravdu neodpouští, pak je to odlišnost a výstřednost. A právě taková Janis Lyn Joplin byla. Už na základní škole se odlišovala od spolužáků svou divokou a nevázanou povahou. Ta se naplno projevila na střední škole Thomase Jeffersona. I Janis pochopitelně toužila být vybrána mezi školní mažoretky, líbit se, dosáhnout úspěchu a uznání. To se jí ale nedařilo. Na mažoretku nebyla dost hezká, kluci, které si vyhlídla, se ohlíželi po jiných holkách, a tak záhy přišla na to, že standardní půvab lze do značné míry nahradit snadnou dostupností. Už ve velmi nízkém věku tak začala její naprostá sexuální nevázanost. Záhy se ovšem měla setkat i s bezohledným pokrytectvím světa. I mnozí z těch, kteří využili jejích služeb, protože od svých vysněných prostě nedostali, se pak připojili k ostatním, kteří na ní na školních chodbách plivali, házeli drobné a nadávali jí do děvek. O mnoho lepší to nebylo ani s kamarádkami. A dospívající Janis se začala bránit revoltou a provokováním. Velmi brzy si také našla cestu k alkoholu a drogám a začala šokovat a dráždit i svým zevnějškem. Lze předpokládat, že mnozí z jejích vrstevníků jí ve skrytu duše záviděli, přáli si dělat nebo alespoň zkusit to, co ona, ovšem netroufli si na to. Řešením pak bylo opovržení a posměch. „Jejich posměch mě vyhnal ze třídy, z města i ze státu,“ přizná později zpěvačka. Mimochodem, předběhněme teď na chvilku čas. V roce 1970, když už Janis Joplin byla na vrcholu slávy, konalo se na škole Thomase Jeffersona v Port Arthuru výroční setkání jejího ročníku, ročníku 1960. Janis na něj přijížděla s pevným přesvědčením, že teď si konečně všichni uvědomí, jak jí křivdili, teď jim ukáže, kam až to dotáhla, teď konečně ji čeká obdiv a uznání. V tomto ohledu se vyjadřovala i v tiskových interview. Výsledek byl naprosto opačný. Ani její spolužáci, ani Port Arthur ji nepřijali a Janis opět zůstala sama, prázdná a bezbranná. Ne už však nadlouho.
muzikus.cz
19.1.2023
