Erika Fosterová se vrací ve strhujícím případu
nakl. Cosmopolis
V nové knize bestselleristy Roberta Brynzy je tentokrát zavražděná žena, která měla svůj vlastní podcast o skutečných zločinech. Poté co se Erika připojí k vyšetřování případu, zjistí, že žena pracovala na nové epizodě podcastu o sexuálním predátorovi, který loví mladé studentky v okolí jižního Londýna, a než se v hluboké noci vloupá k nim domů, dlouho je sleduje...
Ukázka:
PROLOG
PONDĚLÍ 22. ŘÍJNA 2018
Klepání na vchodové dveře bylo tiché, téměř nesmělé, takže ji nenapadlo nechat je zajištěné na řetízek. Když otevřela, muž stál velmi blízko a zdálo se, že v sobě dusí vztek. Než stačila zareagovat, protáhl mezerou ruce v rukavicích a jediným bleskovým pohybem ji chytil za hlavu, jednu ruku jí přitiskl na ústa, druhou na zátylek. Zvedl ji ze země a přes práh se protlačil dovnitř. Rukavice byly černé a vyrobené z měkké, poddajné kůže, ale ruce v nich měl jako ze železa. Když ji táhl po místnosti, zaklonil jí hlavu, takže viděla jen strop. Jeho tělo sebou trhlo, jak kopnutím zabouchl dveře. Ruka na zátylku jí pevně svírala prameny vlasů, druhá jí stlačovala nos a překrývala ústa. Šok ji ochromil jako hadrovou panenku.
Muž ji hodil na malou rozkládací pohovku. Omráčeně ležela a zírala na něj. Celé to netrvalo déle než tři vteřiny. „Zakřič a zabiju tě. Rozumíš?“ Neměla čas to pochopit. Tyčil se nad ní, páchl potem a výraznou vodou po holení. Pak ji udeřil do obličeje. Prudce trhla hlavou dozadu a celá levá strana hlavy jí znecitlivěla. Cítila horkost. A chlad. Postel v tichu zavrzala. Vylezl na ni, sápal se po jejím těle, jeho pach byl stále silnější… Dusivý. Mužova pěst se k ní znovu přiblížila a tentokrát se všechno proměnilo na ohňostroj hvězdiček zakončený jasnou černí. Když přišla k sobě, nevěděla, kolik času uplynulo. Ležela na břiše a ruce měla za zády pevně svázané. Měla pocit, že jí ramena vypadnou z kloubních jamek. Ústa a jednu nosní dírku měla přelepenou tlustou páskou. Do pusy jí nacpal látku, byla zatlačená hluboko a přilnula jí přímo k zadní části hrdla. Dávila se a snažila se polknout.
Obývací pokoj se zataženými závěsy byl potemnělý. Dveře vedoucí z obývacího pokoje do ložnice zůstaly pootevřené a mezerou viděla, jak muž ukládá do batohu štos zápisníků. Ten sportovní baťůžek modré barvy měl na zádech, když mu otevřela. Vypadal zvláštně – s modrými popruhy přes elegantní proužkované sako. Znovu se pokusila polknout, ale látka v ústech ji příliš tlačila na zadní stranu krku. Dusila ji a nutila ji ke zvracení. Zavrtěla se na posteli a na okamžik ji zaplavila euforie, protože zjistila, že jí nesvázal nohy. Posunula se a očima přejížděla po obývacím pokoji a kuchyni. Nůž. Musí se dostat k noži. Zaměřila se na škvíru ve dveřích. Snažil se něco najít… z police vytahoval knížky, prohrabával zásuvky. Našel USB disky a hodil je do batohu. Ona byla spoutaná, ale on vypadal vyděšeně. Musí se pohybovat rychle, zatímco se ten muž zabývá něčím jiným. Když pohnula hlavou, látka, kterou měla nacpanou v ústech, se posunula a zatlačila jí na mandle. Začala se dávit.
Krev v těle se prudce rozproudila, což způsobilo, že se jí rozpálila i podlitina na obličeji. Opatrně, centimetr po centimetru klouzala k okraji pohovky.Tenká matrace na rozkládacím gauči se svezla dolů, takže ztratila rovnováhu. Skulila se z postele a se žuchnutím se svalila na podlahu, přičemž dopadla na oteklou stranu hlavy. Ozvěna zvuku se nesla po dřevěné podlaze, ale muž si jí nevšímal. Byl něčím posedlý, do něčeho zabraný, soustředil se jen na počítač na stole a něco ťukal na klávesnici. Se značným úsilím se jí podařilo zvednout. Přesunula se ke zdi, zapřela se a dokázala se vyhoupnout na kolena. Celou dobu se snažila ovládnout nutkání zvracet, k čemuž ji nutil roubík v hrdle. Obtížně dýchala a dvakrát se musela zastavit a odpočinout si. Když se konečně postavila na nohy a dopotácela se doprostřed místnosti, připadalo jí to jako vítězství. Spěšně, ale vratkým krokem obešla postel. U stěny, téměř na hraně nízkého stolku s televizí ležela krabice Scrabble. Cítila, jak do ní narazila nohou. Krabice se kymácela na okraji, ale nemohla se natáhnout, aby ji posunula. S rachotem spadla na podlahu a kostičky se rozlétly po koberci. Stále seděl u stolu a něco psal. Kuchyň byla jen pár metrů od ní. Viděla stojan na nože vedle trouby. Ve stojanu bylo zastrčených osm nožů, ale linka sahala nad její pas, a s rukama pevně svázanýma za zády se k němu nedokázala přiblížit. Aby nůž získala, musela se předklonit a zaháknout si stojan s noži do podpaží jako do smyčky lasa. Vytočila tělo na stranu a naklonila se přes linku. Když ruce svázané za zády zvedala, zaplavila ji téměř nesnesitelná bolest. Spoutané paže jí umožňovaly jen velmi omezený rozsah pohybu. Využila mezery mezi levou stranou těla a paží a snažila se stojan uchopit, ale nedokázala to.
Zkusila to znovu. Potila se námahou a bolest jí několikrát projela tělem tak intenzivně, že div neomdlela. Při čtvrtém pokusu se jí podařilo zaháknout paži za stojan, který se s hlasitým nárazem převrátil na okraj linky. Nože nyní z kusu dřeva vyčnívaly vodorovně a byly téměř v jedné rovině s pracovní deskou. Zaplavila ji naděje. Otočila se zády a jednu ze spoutaných rukou natáhla dozadu, aby sáhla po některém z nožů. Prsty sevřela rukojeť dlouhého porcovacího nože… „Ne, ne, ne,“ řekl hlas. Muž stál u kuchyňské linky a pozoroval ji. Udělala krok vpřed a stále držela nůž. Slyšela, jak čepel hladce vyklouzla ze stojanu. Sevřela nůž v ruce, otočila se a s vystrčeným nožem se posunula k muži. Nebyla ale dost rychlá, takže stačil uhnout. Zakopla, zhroutila se dozadu a bolestivě dopadla na svázané ruce a rukojeť nože. „Ty mě prostě nenecháš v klidu, co?“ Z jeho tichého hlasu zaznívala sebekontrola. Když k ní přistoupil, vykřikla a kopla. Jenže muž ji popadl za nohy, trhnutím ji zvedl z podlahy a hodil zpátky na rozkládací pohovku.
Zvedl nůž a ona viděla, jak se rozhlíží a přemýšlí, co by měl udělat. Uchopil kovový rám pohovky, překlopil ho a zvedl jí nohy. Tělo měla ohnuté uprostřed. Pak ucítila jeho váhu, jak se ji snažil nacpat do matrace. Kovový rám ji drtil. Nalehl celou vahou na matraci, aby ji přehnul. Zalila ji nesnesitelná bolest. Ramena jí vyskočila z jamek, kolena měla zvednutá k hlavě. Roubík v ústech se posunul níž do krku a mačkal jí průdušnici. A pak se jí nůž zaryl do zad, rozřízl jí ze strany tvář, zajel jí do boku, pak do masitého polštářku lýtkového svalu. Muž vrážel nůž do matrace. Nemohla dýchat, zběsilé bodání neustávalo a nůž se jí nořil do těla, zatímco ji drtila tíha přehnuté matrace. Chtěla, aby smrt přišla rychle. Ale ty tři dlouhé minuty, než se její přání splnilo, trvaly celou věčnost.
překlad Kateřina Elisová
13.12.2022
