Typicky kremelské řešení - na Sibiř!
nakl. Argo
Spisovatelka Jurga Vile vylíčila v knize skutečný osud svého otce. Spolu s ilustrátorkou Linou Itagakiovou tak odkrývá jedno z nejtemnějších období evropských dějin, sovětskou krutovládu, a vyzdvihuje lidskou odvahu a nezdolnost. Podobné bolestné rodinné příběhy o útrapách ve vyhnanství nosí v srdci většina Litevců.
Litevská rodina nedobrovolně, v přeplněném vlaku odjíždí na Sibiř. Proč museli do vyhnanství? Čím se provinili? Kde ta Sibiř vůbec je? Algiskovi víří v hlavě spousta otázek. V dalekém drsném kraji rodina přežívá díky zmrzlým bramborám, polévce osolené vlastními slzami a písničkám, které je hřejí u srdce. Tam se Algisek učí uniknout každodenním těžkostem s pomocí fantazie, tužky, papíru a knihy japonských haiku.
A proč na Sibiř?
V noci z 23. na 24. srpna 1939 podepsali ministr zahraničních věcí Německa Joachim von Ribbentrop a lidový komisař zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov známý pakt Molotov-Ribbentrop, v jehož tajném dodatku bylo dojednáno, že v Pobaltí připadne Sovětskému svazu Lotyšsko, Estonsko a Finsko a že hranici v Polsku budou tvořit řeky Narev, Visla a San. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin si pojistil také vliv na Besarábii, která dnes leží na území Moldavska a Ukrajiny, zatímco Německu měl připadnout zbytek Polska a Litva (tu však nakonec získal SSSR). Svým způsobem šlo o revanš za výsledek první světové války a následných osvobozeneckých válek. Ani Německo, ani Sovětský svaz se nechtěly vzdát vlivu, který dříve na Pobaltí a Polsko měly.
Čtrnáctého a 16. června 1940 předala sovětská vláda vládám tří pobaltských republik nóty, v nichž je obviňovala z porušování smluv o vzájemné pomoci. Následoval vpád Rudé armády. Sovětské velení vyčlenilo pro okupaci Pobaltí mohutné uskupení tří armád, jemuž tamější slabé ozbrojené síly neměly sebemenší šanci čelit. Do 21. června 1940 sovětská vojska okupaci Pobaltí v podstatě ukončila, aniž by narazila na organizovaný ozbrojený odpor.
Výsledek: Po sesazení nezávislých vlád proběhly ve všech pobaltských republikách zmanipulované volby, které vedly k tomu, že 21. července 1940 vznikly Estonská, Litevská a Lotyšská sovětská socialistická republika, žádající o přijetí do „bratrského“ svazku SSSR. Litva byla anektována 3. srpna, Lotyšsko 5. a Estonsko 6. srpna. Následoval teror, zestátňování, zabavování soukromého majetku a odvlékání místních obyvatel do gulagů. Tato situace vedla k tomu, že nacisté po útoku na Sovětský svaz v červnu 1941 byli v Pobaltí často vnímáni místním obyvatelstvem jako osvoboditelé. Přinesli však další teror, jenž se tentokrát obrátil zejména proti židovské populaci.
Zdroj: pardubický deník
