Skutečný Hawking - kontroverzní odhalení i vynikající biografie
nakl. Argo
Stephen Hawking zasvětil svůj život „pravému poznání“ počátku a konce vesmíru. Když zkraje šedesátých let začal bádat, tento fyzikální obor – kosmologie – stagnoval a celá desetiletí se nehnul z místa. Když Hawking zemřel, byl to obor plný vzrušujících objevů, fyzikální obor generující jednu Nobelovu cenu za druhou za objasňování, jak se náš vesmír zrodil. Charles Seife napsal biografii, která se zabývá i tím, co lze nalézt za horizontem událostí proslulosti a slávy.
Ukázka:
Jen třikrát byl za posledních sto let nějaký vědec pochován ve Westminsterském opatství. Byl to Ernest Rutherford, který objevil stavbu atomu; J. J. Thomson, jenž objevil elektron; a pak to je Stephen Hawking. Patnáctého června 2018 byl popel Stephena Hawkinga uložen pod desku z černé břidlice jen několik stop od hrobů Isaaca Newtona a Charlese Darwina. Hawking hlasitě odmítal jakékoliv srovnávání s Newtonem – když se o to někdo pokoušel, vždycky to označil za „mediální nadsázku“. Veřejnost ale tuto spojitost milovala: stejně jako Newton byl Hawking za svého života tím nejslavnějším fyzikem; v Cambridgi zastával Lucasovu profesuru,* stejné postavení, jaké měl před třemi sty lety samotný Isaac Newton; tak jako před ním Newton se Hawking zabýval převážně pochopením záhad gravitační síly. Ani po smrti se Hawking spojování s Newtonem nevyhnul: Nejenom že jsou oba vědci pochováni jen pár kroků od sebe, ale mají i stejný nápis na náhrobním kameni. Na tom Newtonově je latinský text: „Hic depositum est quod mortale fuit Isaaci Newtoni.“ Na Hawkingově jsou táž slova anglicky: „Zde leží to, co bylo smrtelné na Stephenu Hawkingovi.“ Jeho náhrobní kámen je menší než Newtonův, ale zdobnější. Uvedená slova se něžně stáčejí kolem několika křivek vyrytých do kamene, křivek, které vypadají, jako by se stáčely do eliptické prázdnoty: to mračna plynu padají do jícnu černé díry. Vlevo od nich je rovnice, na kterou jako by gravitace neměla vliv:
Než Hawking v roce 2018 zemřel, byl jednou z nejuznávanějších lidských bytostí na Zemi – a pravděpodobně tou nejsnadněji rozpoznatelnou. Téměř neschopen pohybu, usazený na invalidním vozíku a doprovázený svitou ošetřovatelek nemohl nikam přijít nepozorovaně. Ne že by si to přál. Lidé obdivovali Hawkinga, aniž by přesně věděli proč. Einstein měl svou teorii relativity a Newton univerzální teorii gravitace, ale většina lidí, kteří Hawkinga obdivovali, měla jen matnou představu o tom, čím si svou pověst zasloužil on. Podobně také nechápali, proč je v tisku Hawking vždy srovnáván s Einsteinem nebo Newtonem, což sice Hawking skromně odmítal, ale zároveň se velice snažil, aby to srovnání pokračovalo dál. Ale i ti, kdo měli jakés takés povědomí o Hawkingově vědecké práci, nevěděli prakticky nic o tom, kdo vlastně Hawking je. Protože neexistoval jen fyzik Hawking, jen celebrita Hawking; byl tu ještě Hawking showman, Hawking manžel a otec, Hawking jako symbol.
Tyto různé Hawkingovy tváře spolu soupeřily: právě když se z Hawkinga stala celebrita, jeho manželství se zhroutilo a rodina se začala rozpadat. Hawking-člověk byl závislý na svých studentech, kteří fungovali zároveň jako jeho opatrovatelé a ošetřovatelé, jenomže Hawking-fyzik je chtěl vychovávat, aby se stali jeho intelektuálními následovníky. Byl možná tím nejznámějším zprostředkovatelem fyzikálního poznání na světě, jenomže měl zároveň nesmírné problémy, aby mu ostatní porozuměli. Dokonce i ten nejzákladnější rys jeho osobnosti, jeho schopnost být prvotřídním fyzikem, je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Vědci respektovali Hawkinga jako zcela mimořádného myslitele – ale zároveň nad jeho pozdními pracemi vrtěli hlavou a zavrhovali je jako bezmála bezcenné.
Skutečný Hawking je ukrytý v tomto spletitém klubku protikladných příběhů. Podobně jako je tomu u černých děr, které studoval, existují nezměrné síly, které nezasvěceným brání zahlédnout Hawkingovo nitro. Skutečný Hawking se nachází za horizontem událostí jeho proslulosti. Tato singularita obsahuje mnohé: důležitého vědce, jehož význam je téměř univerzálně nesprávně hodnocen; člověka, který nesmírně trpěl a který utrpení také způsoboval; vědeckou osobnost, která se v ničem nepodobala svým předchůdcům a zásadním způsobem změnila vnímání vědecké celebrity. Většinu lidí, kteří o Hawkingovi aspoň něco vědí, zaslepil záblesk jedné bouřlivé dekády jeho života – mezi lety 1980 a 1990 –, kdy se proměnil z uznávaného, ale neznámého vědce v přehlíženém zákoutí fyziky v jednu z nejznámějších osobností na Zemi. Ale tak jako supernova nakrátko přezáří zbytek své hostitelské galaxie, Hawkingova proslulost přitahovala i rozptylovala pozornost – lákala pohledy milionů a současně zakrývala samotnou hvězdu, chvějící se a nahý objekt, který odhodil všechno, co k němu kdysi lnulo.
................
překlad Jan Klíma a Pavel Stránský
23.5.2022
