Velké dějiny zemí Koruny české pokračují!
nakl. Paseka
Jiří Pernes se v novém dílu věnuje bouřlivému a čtenářsky vysoce atraktivnímu období 1948 až 1956. Objasňuje hlavní trendy, politické a mocenské mechanismy, proměny na poli hospodářském, sociálním, kulturním i náboženském. Hlavním obsahem svazku jsou události jako vznik exilu, studená válka, militarizace Československa, válka v Koreji, politické procesy nebo události po smrti Stalina a Gottwalda.
Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. V důsledku militarizace země, která vyplývala z vazalské závislosti na sovětské zahraniční politice, se však komunisticky režim v Československu brzy dostal do hluboké hospodářské, sociální i politické krize, z niž se jen obtížně hledala východiska.
„Rusko od prosazování svých velmocenských, imperiálních zájmů nikdy neustoupilo,“ říká historik Jiří Pernes. „Nerespektuje mezinárodní smlouvy, dokonce ani své vlastní závazky, je schopno napadnout suverénní státy a dopouštět se i válečných zločinů. Paralela dnešní situace s tím, co se odehrávalo v 50. letech 20. století, je naprosto zřejmá,“ dodává k novému svazku Velkých dějin zemí Koruny české.
Tou nejdůležitější událostí v daném období byla podle Pernese smrt Stalina. „Měla bezprostřední dopad i na vývoj u nás. Stejně významnou událostí byl vývoj v roce 1956, konkrétně XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, jakožto důsledek mocenského boje v Kremlu, protikomunistická revoluce v Maďarsku a události v Polsku a jejich dopad v našich podmínkách,“ hodnotí Pernes.
Podle autora všichni v té době věděli nebo tušili, že komunistické Československo není samostatným státem, ale že je sovětským satelitem. „Ten pocit, vyvolaný každodenní realitou, jsem měl i já,“ říká Pernes. Teprve možnost jezdit po pádu komunistického režimu do Ruska a studovat v tamních archivech mu ukázala, jak zoufalá situace to byla. „Českoslovenští komunističtí politikové se předháněli, kdo se častěji dostane na sovětské velvyslanectví, aby tam mohl žalovat a podávat zasvěcené zprávy o tom, co se u nás děje. Právě ta naprostá servilnost nejvyšších československých představitelů vůči Moskvě a ochota uskutečnit jakékoli pokyny sovětských protektorů byla pro toto období charakteristická. A z nich vyplývalo všechno ostatní.“
Edice Velké dějiny zemí Koruny české od počátků až do roku 1945 čítá 15 dílů v 19 svazcích, obsahuje téměř 14 000 stran, 2819 obrázků a 161 map. V roce 2014 projekt získal cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin. Období po roce 1945 budou věnovány celkem čtyři svazky, příští rok vyjde svazek XVI. 1945 až 1948.
Jiří Pernes (1948) je vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Věnuje se dějinám KSČ a komunistického režimu v Československu a také českým a moravským dějinám na přelomu 19. a 20. století, včetně vazeb na panující rod habsbursko-lotrinský.
28.4.2022