#mojeargo 3/2022: Skleněný hotel - Ponziho schéma a Vincent v oceánu
Tomáš Králíček
Leckdo má možná ještě nyní v živé paměti ty mnohé novinové titulky, zprávy v televizi a překvapený investiční svět poté, kdy se provalil finanční podvod Bernarda Lawrence Madoffa, který praskl ke konci roku 2008. Šlo o největší zpronevěru v dějinách USA.
Americký investiční bankéř Bernard Lawrence Madoff byl v prosinci 2008 zatčen agenty FBI. Podle ní jím řízené hedgeové fondy byly založeny na tzv. Ponziho schématu. Madoff lákal klienty do fondů na vysoké výnosy, které ale nevyplácel z výnosů, nýbrž z vkladů nově příchozích klientů. On sám své pochybení podle deníku Financial Times přiznal. Na tento podvod doplatily i renomované finanční instituce jako BNP Paribas, Santander či Société Générale. Systém se zhroutil, když investoři požádali o výběr 7 miliard dolarů. Na podvod upozornili jeho synové Mark a Andrew, první z nich následně spáchal sebevraždu. Madoff v březnu 2009 u soudu přiznal vinu u všech 11 obvinění, podle nichž klamal investory a zpronevěřil 50 miliard USD. Americká federální prokuratura pro něj požadovala trest 150 let vězení a pokutu 170 miliard dolarů za zpronevěru až 65 miliard dolarů. Rozsudek zahrnující odnětí svobody v maximální výši 150 let byl vynesen 29. června 2009. I takováto věc pak může být předobrazem pro vznik velmi zajímavého knihy. Plavba na vlnách Inspirovala se jím například Kanaďanka (žijící v New Yorku) Emily St. John Mandelová. Její nejnovější kniha Skleněný hotel je románem postaveným na menších či větších příbězích mnoha hrdinů. Jejich na první pohled nesourodé životní osudy Mandelová vypráví z jejich perspektiv, přičemž čtenáři předkládá i dokonale propracovanou charakteristiku jednotlivých postav. Autorka nám předkládá román o hledání vlastního já, sama sebe, světa, který „se plaví na vlnách oceánu, Ponziho schématu a paralelních světů“. Emily St. John Mandelová čtenáři představuje pestrý a strhující příběh mnoha hlavních i vedlejších hrdinů a jejich světů, který se postupně čím dál více propojuje a vytváří z nesourodé skládačky harmonicky spojenou mozaiku. Ta plynule proplouvá na vlnách sobeckosti, individualismu, zkaženosti i touhy po bohatství a úspěchu, a to i za cenu porušování pravidel, zákonů a zapření vlastního já. Zdánlivý nesoulad Román má díky poměrně velkému množství časových rovin, nejednom hrdinovi – ať už kladnému, či naopak zápornému (to ať už si každý posoudí sám) – a mnoha perspektivám a příběhům vyvstávajícím z nejrůznějších závažných životních otázek, milníků i hledání sebe sama částečně filosofický přesah. Emily St. John Mandelová se nebojí ani zdánlivě „rozhárané“ chronologie, kdy začíná koncem, vrací se na začátek a experimentuje tak s časovými můstky jednotlivých příběhů a kapitol. Zpočátku může román na čtenáře působit poměrně neuspořádaně, místy třeba i tak trochu nudně, ale autorka evidentně moc dobře ví, jaký má záměr a proč to dělá, takže nakonec právě i díky těmto neuspořádanostem vtáhne čtenáře do své knihy o to víc, aniž si to čtenář vůbec uvědomí. Kniha Skleněný hotel je přesto – nebo právě proto – napsána srozumitelně, čtivě, autorka v ní střídá dle aktuální potřeby tempo, když je potřeba zpomalit, děje se tak a jede pozvolna jakoby s vyřazením rychlosti à la neutrál, jindy zase neváhá přidat a čtenáře nepustí ani na okamžik.
# Tomáš Králíček, psáno pro #mojeargo 3/2022
23.3.2022
