Baudelaire v komiksu
Michal Zahálka, #mojeargo
Charles Baudelaire je sice už víc než půldruhého století po smrti, ale jeho umělecký odkaz nepřestává inspirovat umělce dalších a dalších generací. K nedávnému dvoustému výročí narození geniálního básníka přispěl vynikající belgický výtvarník Yslaire nevšedním komiksovým pohledem na Baudelaira, jeho dílo a dobu.
Zvolil si neotřelou optiku – naší průvodkyní (a onou titulní slečna Baudelairovou) je proslulá Černá Venuše, Baudelairova mnohaletá múza a milenka Jeanne Duvalová, o níž (na rozdíl od slavného básníka) nevědí historici téměř nic: nevíme, kdy se narodila, kdy zemřela, odkud pocházela, a jisté není ani její příjmení. S touto neuchopitelností Yslaire otevřeně pracuje – zároveň se mu ale daří přesvědčivě domýšlet, čemu všemu asi musela tato neobyčejná žena čelit v době, kdy se nad otevřenými projevy rasismu a misogynie ve společnosti nikdo nijak zvlášť nepozastavoval.
Vedle Jeanne, Charlese, jeho matky a dalších přímých účastníků mnohaletého intimního dramatu ovšem na stránkách knihy ožívá celá Paříž poloviny 19. století, okouzlovaná i popouzená výstřelky umělců z řad bohémy a zmítaná výbušnou, prudce proměnlivou politickou situací. Potkávají se tu slavní literáti: Théodore de Banville, Théophile Gautier, Gérard de Nerval… Podíváme se do věhlasných kaváren, do bordelů i do proslulého Klubu hašišistů, staneme se svědky toho, jak vzniklo jedno tuze významné plátno Gustava Courbeta, nebo toho, jak průkopník fotografie a velký Baudelairův přítel Nadar podnikal experimenty na poli letecké fotografie dávno před vynálezem letadla.
Yslairův komiks se po svém francouzském vydání dočkal vřelého čtenářského i kritického přijetí – a já doufám, že díky výpravnému portrétu doby, díky komplexnímu, uchvacujícímu i trýznivému pohledu na složitý vztah obou milenců, ale především díky fascinujícím kresbám, v nichž je podobně jako v Baudelairových verších místo pro krásu, ošklivost, erotiku i intelekt, přinese českým čtenářům podobně silný zážitek, jaký mně práce na jeho překladu.
Michal Zahálka, (autor textu je překladatel komiksu) pro
Zvolil si neotřelou optiku – naší průvodkyní (a onou titulní slečnou Baudelairovou) je proslulá Černá Venuše, Baudelairova mnohaletá múza a milenka Jeanne Duvalová, o níž (na rozdíl od slavného básníka) nevědí historici téměř nic: nevíme, kdy se narodila, kdy zemřela, odkud pocházela, a jisté není ani její příjmení. S touto neuchopitelností Yslaire otevřeně pracuje – zároveň se mu ale daří přesvědčivě domýšlet, čemu všemu asi musela tato neobyčejná žena čelit v době, kdy se nad otevřenými projevy rasismu a misogynie ve společnosti nikdo nijak zvlášť nepozastavoval.
Vedle Jeanne, Charlese, jeho matky a dalších přímých účastníků mnohaletého intimního dramatu ovšem na stránkách knihy ožívá celá Paříž poloviny 19. století, okouzlovaná i popouzená výstřelky umělců z řad bohémy a zmítaná výbušnou, prudce proměnlivou politickou situací. Potkávají se tu slavní literáti: Théodore de Banville, Théophile Gautier, Gérard de Nerval… Podíváme se do věhlasných kaváren, do bordelů i do proslulého Klubu hašišistů, staneme se svědky toho, jak vzniklo jedno tuze významné plátno Gustava Courbeta, nebo toho, jak průkopník fotografie a velký Baudelairův přítel Nadar podnikal experimenty na poli letecké fotografie dávno před vynálezem letadla.
Yslairův komiks se po svém francouzském vydání dočkal vřelého čtenářského i kritického přijetí – a já doufám, že díky výpravnému portrétu doby, díky komplexnímu, uchvacujícímu i trýznivému pohledu na složitý vztah obou milenců, ale především díky fascinujícím kresbám, v nichž je podobně jako v Baudelairových verších místo pro krásu, ošklivost, erotiku i intelekt, přinese českým čtenářům podobně silný zážitek, jaký mně práce na jeho překladu.
Michal Zahálka (autor textu je překladatel komiksu), psáno #mojeargo 2022/2
21.2.2022