Dámský gambit - vyšla kniha, podle které vznikl populární seriál

Jan Mazáč

Šachy zajímavější než hokejové mistrovství světa, maty zajímavější než jeho finále, k tomu navíc psychologický rozbor dvou stran mince jménem Elizabeth Harmonová. Miniseriál od Netflixu vzal zdánlivě nezajímavé téma a udělal z něj drogu, kterou si člověk bude chtít dát víc než jednou. Spusťte hodiny!

Když se řekne „Dámský gambit“, šachisté zbystří, všichni ostatní ovšem zůstanou klidní. Jde totiž o jedno z možných šachových zahájení. Dámský gambit od Netflixu je ale mnohem víc než jen 64 černobílých políček ve čtverci. Ukazuje stinnou stránku daru geniálity. Jak údržbář Schaibel řekne mladé Beth Harmonové: „Máš svůj dar a máš jeho cenu. Těžko říct, co to v tvém případě bude.“ A netrvá příliš dlouho, než vyjde na povrch, jaké kostlivce má Beth ve skříni. Nešachová část seriálu pak kráčí ruku v ruce s tou šachovou, přičemž obě se vhodně doplňují. Občas se jedná o aférky, občas o rodinu, občas zase o alkohol. Byť mají nešachové scény pro děj nezpochybnitelný význam, pokud si divák oblíbí jejich protějšek, místy se mohou zdát zdlouhavé. Seriál si tento mírný neduh ovšem vynahrazuje prvním dílem, který bývá mnohdy krizový a diváka nemusí vždy lapit. V případě Dámského gambitu jde o jeden z těch lepších.

Že jsou lidské aféry zajímavější než šachy? Před natáčením filmu či seriálu bych pravděpodobně řekl totéž, ovšem režisér Scott Frank zvládl z pravděpodobně nejklidnějšího sportu – který je sportem teprve poměrně krátce – udělat napínavou podívanou plnou emocí, napětí a zvratů. Nutno ovšem dodat, že by měl o dost těžší práci nebýt knižní předlohy Waltera Tevise z roku 1983. Šachovou stránku seriálu si navíc užijí i zkušení šachisté, protože její faktickou správnost hlídali pod drobnohledem šachový velmistr Garri Kasparov a známý šachový trenér Bruce Pandolffini. Dokonce samotné šachové partie hrané v seriálu kopírují skutečnost. Například duel na konci serálu je do odložení kopií duelu Vasila Ivančuka proti Patricku Wolffovi z Mezinárodního šachového festivalu ve švýcarském Bielu z roku 1993. A byť jsou některé partie upravené tak, aby zapadaly do seriálu – například co se týče mluvení během partie, nebo času na přemýšlení mezi tahy – Dámský gambit odvedl obdivuhodnou práci při přenesení skutečných hracích kamenů na obrazovky.

Jediným případným břemenem, které si Frankovo dílo nese, je předvídatelnost. Beth Harmonová je výjimečným šachovým talentem, což znamená, že bude vyhrávat. A ona skutečně vyhrává. I přesto, že každá partie skrývá jiný problém či detail, divák tuší, jak duel dopadne. Jestli si ale někdo myslí, že bude sledovat výhru za výhrou, tak se mýlí. Ani takový talent jako je hlavní hrdinka, není všespásný.

Dámský gambit bere zdánlivě nudnou stranu šachové mince a otáčí ji. Ukazuje nelehký životní příběh siroty plný zvratů a emocí, který – zejména na konci – nenechá jedno oko suché. Vystavuje skvělé herecké výkony v čele s Anyou Taylor-Joy. A předkládá šachy jako hru, která „také dokáže být nádhernou.“ Jen pozor, pokud vás po zhlédnutí lapí šachy, buďte připravení na prohry. Nejste Elizabeth Harmonová.

Jan Mazáč, psáno pro web časopis Denní chleba, listopad 2020 jako recenze na seriál Netflixu

6.8.2021