Čtečky připravit....nabít teď!
Kosmas
Zase po čase je tady akce e-knihy za zvýhodněnou cenu. Do 15. března je možné vybrat si z masivního počtu titulů o až 40% levněji. Novinky, bestsellery, trvalky, žánry.....
A tady pár e-tipů OKA:
Aleš Palán, Jan Šibík: Spánek rozumu plodí příšery
Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se?
Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach.
S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne.
Peter Wohlleben: Tajný život stromů
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích.
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové.
Jen v Německu se za rok od vydání prodalo na 500 000 kusů a práva na překlad byla dosud prodána do 27 zemí.
Luigi Zoja: Soumrak otců
Eseje předního jungovského psychoanalytika se zabývají z mnoha úhlů archetypem otce a fenoménem otcovství. Mateřství má instinktivní, tělesný základ, avšak otcovství je kulturně-společenským produktem. Teprve s objevením se muže-otce lze hovořit o vzniku rodiny a společnosti. V říši savců sice nejsilnější samci, vítězící v boji o samice, plodí potomky, avšak nemají k nim žádný zvláštní vztah. Biologický a kulturní aspekt se v muži-otci trvale střetává a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům má být otec laskavý a ochranitelský, směrem ke světu dobyvatelský a vítězící.
Rozmanité projevy a proměny archetypu otce sleduje autor v sociálně-kulturních dějinách západní civilizace od antiky přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny v současnosti. Pro dnešní dobu je podle Luigiho Zoji charakteristické vytrácení otců z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Luigi Zoja je zasvěceným a literárně zdatným průvodcem kulturními dějinami Západu a má rovněž co říci každému, koho zajímá hlubší psychologické pozadí současné západní společnosti a rodiny.
Colson Whitehead: Podzemní železnice
Cora je otrokyně na bavlníkové plantáži v Georgii, kde lidé žijí v příšerných podmínkách. Coře se vede ještě o něco hůř než většině ostatních, tuto mladou ženu odvrhla i černošská vesnice. Caesar, otrok, kterého páni nedávno přikoupili, vypráví Coře o podzemní železnici a přesvědčí ji k riskantnímu útěku na sever.
Ve Whiteheadově pojetí nepředstavuje Podzemní železnice jen historický krycí název pro síť tajných cest, dráha tu získává i fyzickou podobu. Strojvůdci a průvodčí skutečně obsluhují ilegální podzemní tratě a tunely. Coru a Caesara odváží na sever zchátralý nákladní vagon, který hluboko pod povrchem země s námahou táhne parní lokomotiva.
První zastávka – Jižní Karolína, uprchlíkům zpočátku připadá jako pozemský ráj. Pod poklidnou maskou země se ovšem rodí děsivý plán namířený proti černým obyvatelům. Coru a Caesara navíc pronásleduje Ridgeway, lovec otroků. Cora se znovu dává na útěk. Pouští se na strastiplnou cestu ze státu do státu, aby našla skutečnou svobodu.
Podobně jako hrdina Gulliverových cest se v jednotlivých fázích svého putování setkává s různými světy. Colson Whitehead mistrně vykresluje formy násilí páchaného na černoších v období před občanskou válkou a jeho vyprávění postupně nenápadně přerůstá ve velkou americkou ságu. Podzemní železnice totiž nevypráví jen o zoufalém odhodlání jedné ženy, která touží uniknout hrůzám otroctví, nabízí nám i působivou reflexi dějin.
James Bridle: Temné zítřky
Osvícenská víra v rozum a vědu slibovala odtajnit svět a udělat z něj lepší místo pro život. Zkušenosti dvacátého století ukázaly, že racionální a technicistní přístup vede sice k efektivitě, ale už nikoli ke spravedlnosti či štěstí. Zkušenosti jednadvacátého století pak odhalují ještě něco jiného: technologie — satelity, neuronové sítě či algoritmy — nejenže nepomáhají uspořádávat realitu, ale naopak ji činí ještě nepřehlednější. Před zraky zmateného lidstva se tak kupí hromada velkých dat, kvant informací a mediálních obsahů nejasného původu, na níž raší konspirační teorie, fundamentalismus a populistické spekulace. Přitom přestáváme tušit, jak algoritmy a umělá inteligence vlastně fungují. Brilantní studie Temné zítřky jsou příběhem o tom, jak jsme se odcizili vlastním technologiím a co to může znamenat pro svět zítřka.
3.3.2021
