Myslí agenti FBI na demokracii, na anarchii nebo na horor?
Tomáš Weiss
Brearsová a Lamper, dva mladí a nafoukaní agenti FBI vyšetřují sérii čerstvých rituálních vražd nějak spojenou s posledním tajným posláním Aldo Saxe - kdysi zlatým hochem FBI, nyní odsouzeným vrahem a chovancem ve věznici s maximální ostrahou. Alan Moore a Jacen Burrows a jejich komiks Neonomikon.
V minulosti jste hájil anarchii jak ve svém díle, tak v soukromí. Byla by anarchie také vašim řešením sociálních problémů?
No, zrovna budu psát článek pojednávající o anarchii, kde také vysvětluji, jak by mohla být využita v naší současné situaci. Takže jo. Jednou z věcí, které se blíže věnuji, je princip aténské loterie a koncept výběru. Pravidlo o losování přikazuje, že na jakoukoliv záležitost, která musí být vyřešena na národní nebo administrativní úrovni, je loterií stanovena porota. Může to být kdokoliv z dané kultury a jedinci jsou vybráni celkem náhodně. Oponenti pak jdou před tuto porotu, která jim naslouchá, diskutuje a hlasuje. Po rozhodnutí se porota rozpustí. Všichni se znovu stanou součástí společnosti a na další případy se vylosuje nová porota. Takový systém mi přijde téměř jako demokracie, kterou ovšem teď vůbec nemáme. Slovo “demokracie” pochází z “demos” lid, a “cratos” vládnout - “vláda lidu”. Neříká nic o volených reprezentantech společnosti, což je systém, který máme teď. Změnou směrem k losování bychom vytvořili systém oproštěný od mnoha zneužití současného vládního modelu. Je totiž těžké koupit si náklonnost lidí, když nevíš, kdo ti lidi, které potřebuješ podmáznout, vlastně budou. Také je složité, aby dočasně vládnoucí orgán konal ve vlastním zájmu, protože větší smysl dává jednat v zájmu společnosti, do které se jedicni časem sami vrátí.
To je zajímavé. Má to v sobě prvky anarchie i demokracie.
Ano, vytváří to čtverec z kruhu spojením myšlenek anarchie a vládnutí. Má definice anarchie je ta řecká: žádní vůdci. Je těžké představit si řízenou společnost, která se přibližuje tomuto ideálu, ale s aténskou loterií bychom neměli vládce, ale individua provádějící vyvážená rozhodnutí. Vyžadovalo by to obrovskou ústavní změnu, ale tyto myšlenky rád zveřejňuji, protože se tím odkývá, že taková možnost vůbec existuje a může se o ní diskutovat. Naše současná forma vládnutí evidentně nefunguje a my nemůžeme jen pokračovat v pokusech o rychlé úpravy modelu, který je už v základech chybný. Je příhodnější přejít na nový model, než donekonečna slepovat motor starého Fordu T, který už došel na konec svého životního cyklu.
z rozhovoru, jehož překlad byl publikován česky na Vice.com, 2010
12.2.2021
