Jak přišly kofeinové nápoje do Čech a co tady způsobily
Tomáš Weiss
První zajímavostí knihy Karla Černého Ze zámoří do Čech je to, že všechny tři nápoje - čokoláda, čaj a káva - dorazily do Evropy cca ve stejné době, tedy v 16.–17. století. Samozřejmě čaj, káva i čokoláda coby novinka byly na počátku v Evropě drahé – dokonce natolik, že se po určitou dobu pokládaly spíše za léky než nápoje.
Na počátku novověku se Evropa setkala s kávou a čajem (a čokoládou, i když ta sehrála přece jen menší roli). Oběma těmto nápojům v kombinaci s dalšími, v té době se rozšiřujícími komoditami, cukrem a tabákem, vděčíme za docela dost. Ovlivňují i ty, kdo si v nich nelibují, protože mají značný podíl na vzniku moderního životního stylu.
Nějakou psychoaktivní látku člověk ke štěstí potřebuje, čaj a káva se přitom dají na rozdíl od alkoholu pít celý den a uchovat si při tom jasnou hlavu, naopak konzumenta stimulují (alkohol je v tomto ohledu poněkud zrádně obojaký). Nakonec to cítíme i dnes, kdy lidé spolu zajdou na pivo či víno, ale obchod se domlouvá jinde. První londýnské kavárny navštěvovali ve velkém třeba burziáni, vztah ke kavárnám měly i první evropské vědecké společnosti.
z článku Pavla Housera prto Vitalia.cz
....................
Zajímalo by mě, kdy a odkud se k nám vlastně začaly dovážet naše oblíbené stimulanty, bez kterých ráno obvykle nevycházíme z domu?
Káva se do střední Evropy začala dostávat zprvu ojediněle, a to v první polovině 17. století. Fakticky se začala šířit až v jeho druhé polovině. Existovaly dva způsoby, jednak dovozem ze západní Evropy, což znamená nákup v přístavu Mocca na arabském poloostrově, odtud lodí do Londýna a Amsterdamu a dále rozvoz po Evropě, a pak také dovozem přes Káhiru a Benátky, tedy středomořskou cestou.
Čaj přichází ve stejné době, do Evropy jej dovážela anglická a holandská Východoindická společnost. Kakao se možná objevilo již o něco dříve a přiváželo se ze Španělska, kam se exportovalo z Mexika.
Mám pocit, že kdo jednou tyto pochutiny zkusil, zcela jim propadl. Jakým způsobem je konzumovali naši předkové? Jistě to byla zpočátku záležitost pouze bohatých…
Upozornil bych, že čokoláda se původně prakticky výhradně konzumovala jako nápoj, nikoli v pevném stavu. Tabulky, hrudky nebo figurky čokolády byly tedy polotovar, který se teprve dále zpracovával.
Kofeinové nápoje byly zpočátku konzumovány bohatšími vrstvami, ale nedávný výzkum naznačuje, že přinejmenším ve střední Evropě se nešířily od nejvyšších vrstev, ale spíše od těch středních, vzdělaných, zcestovalých, obchodních a intelektuálních. Patří sem například lékaři, lékárníci, významnější obchodníci a podobně. Nejvyšší šlechta a dvorské kruhy je patrně přijaly teprve později.
Nedávno jsem si přečetla, jakým zajímavým způsobem se káva nahrazovala v dobách nedostatku, dokonce prý třeba praženými šípkovými jadérky, anebo jak se šidil čaj.
Ano, máte pravdu, všechny tři nápoje se pančovaly. U čaje se například docela běžně stávalo, že se jednou použitý čaj usušil a pak prodával nic netušícím konzumentům. Často se při té příležitosti dobarvoval. Česká disertace o kávě, čaji a čokoládě z roku 1720 říká, že do mleté kávy lze přimíchat až jednu třetinu drceného praženého chleba nebo fazolí. Pokud to byl chleba žitný, tak to mohlo připomínat nám známou náhražku – žitovku. Fazole se používaly hlavně proto, že panoval názor, že kávovník je druhem fazole, což není pravda. Ale někdy se setkáváme i s daleko horšími „přísadami“, jako například barvami na bázi olova.
ukázka z rozhovoru Taťány Kročkové s doc. Karlem Černým z roku 2018, Vitalia.cz
Doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D., přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK. V současné době zkoumá historii výživy v raném novověku, a především příchod tří nových nealkoholických nápojů – čaje, kávy a čokolády – do Evropy
24.11.2020