Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné do 21. století
nakl. Argo
Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc? Walter Schiedel: Velký nivelizátor
Ukázky:
Pověstné nůžky mezi majetnými a nemajetnými se v průběhu lidské civilizace střídavě rozevíraly a zase přivíraly. Ekonomická nerovnost se stala velkým tématem našich diskusí teprve nedávno, její dějiny však sahají hluboko do minulosti. V této knize se snažím vysledovat a vysvětlit dějiny nerovnosti v co nejdelším časovém úseku.
Jedním z prvních, kdo nasměroval moji pozornost ke zkoumání nerovnosti v delším úseku dějin, byl Branko Milanović, přední odborník na tuto problematiku, který svůj výzkum rozšířil až do starověku. Pokud by existovalo víc jemu podobných ekonomů, naslouchalo by jim i víc historiků. Asi před deseti lety mě k rozhodnutí zabývat se detailněji distribucí příjmů ve starověku přivedl Steve Friesen, a můj zájem o problematiku nerovnosti byl dále podpořen kolegou Emmanuelem Saezem během společného ročního pobytu v oddělení behaviorálních studií Centra pro pokročilá studia při Stanfordově univerzitě.
Můj pohled na problematiku a způsob argumentace byly velkou měrou inspirovány pracemi Thomase Pikettyho. Již několik let předtím, než předložil své myšlenky širšímu publiku v provokativní knize o kapitálu v 21. století, jsem tuto jeho práci četl a zvažoval, zda mohou být její závěry relevantní i pro delší časový úsek, než je posledních několik staletí (jimž se mezi historiky starověku, jako jsem například já, říká také „krátké období“). Pikettyho vrcholné dílo mi poskytlo potřebný impulz k tomu, abych se od pouhého uvažování posunul k sepsání své vlastní studie. Thomasovy průkopnické práce si velice vážím.
........
Kolik miliardářů vlastní ekvivalent čistého jmění poloviny světové populace? V roce 2015 vlastnilo nejbohatších dvaašedesát osob planety soukromý majetek ve stejné výši jako chudší polovina lidstva, tj. více než 3,5 miliardy lidí. Kdyby se tito boháči rozhodli vydat spolu na výlet, vešli by se pohodlně do jednoho autokaru. Rok předtím bylo k překročení tohoto pomyslného prahu zapotřebí pětaosmdesáti miliardářů, kteří by pravděpodobně obsadili dvoupatrový autobus. A ještě celkem nedávno, v roce 2010, by k vyrovnání aktiv druhé poloviny lidstva muselo dát dohromady své zdroje 388 miliardářů, což by si již vyžádalo malý konvoj vozidel nebo letadlo typu Boeing 777 či Airbus A340.1 Nerovnost však není způsobena jen existencí miliardářů. V současnosti vlastní jedno procento nejbohatších domácností něco málo přes polovinu soukromého čistého jmění na světě. Kdybychom do toho započetli i aktiva, která někteří z nich ukrývají na svých účtech v daňových rájích, ovlivnilo by to náš výpočet ještě víc. Tento nepoměr není způsoben jen obrovskými rozdíly v průměrném příjmu mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami. Podobná nerovnováha existuje i v rámci kterékoli země. V současné době vlastní dvacítka nejbohatších Američanů stejný majetek jako chudší polovina amerických domácností dohromady, a jedno procento nejbohatších příjmových skupin absorbuje asi pětinu celkových příjmů celého národa. Nerovnost narůstá téměř všude na světě. V posledních desetiletích jsou příjmy a bohatství stále nerovnoměrněji rozdělovány nejenom v Evropě a Severní Americe, ale i v zemích bývalého sovětského bloku, v Číně, Indii i jinde. A těm, kteří již mají, bude dáno ještě víc.
2.11.2020
