Nové vydání inspirující knihy Češi v dějinách nové doby 1848 - 1939
Tomáš Weiss
Publikace Češi v dějinách nové doby byla sepsána trojicí komunistickým režimem perzekuovaných intelektuálů v období hluboké normalizace, a tudíž nejen myšlenky a úvahy v ní obsažené, ale i okolnosti jejího vzniku v sobě nesou informace o uvažování části disentu.
K prvnímu oficiálnímu vydání původně samozdatového díla Češi v dějinách nové doby (Pokus o zrcadlo) došlo až v roce 1991. I přes nové dobové a politické poměry si kolektiv autorů ponechal na přebalu publikace svůj původní pseudonym Podiven. Tento pseudonym má podle vlastních slov autorů v předmluvě prvního oficiálního vydání dvojí symboliku. V první řadě jde o pomyslný údiv, „podiv“, o němž měl Aristoteles prohlásit, že je základní pohnutkou poznání. Dalším pak má být shoda s mytickým Podivenem, jež vystupuje ve svatováclavských legendách jako nejbližší sluha svatého Václava, který byl krátce po tragickém skonu svého pána taktéž zavražděn, a jeho ostatky byly nakonec uloženy blízko ostatků svatého Václava. Použitím této shody se autoři snažili připodobnit své dílo a jeho význam pro soudobou společnost k neutuchající věrnosti a službě národu. I když kniha ve svém prvním oficiálním vydání vyšla pod autorským pseudonymem, samotní autoři v té době již rozhodně ve skrytu nepůsobili, a naopak se z nich stali veřejně významné a činné osobnosti. Těmito autory byli právník Doc. JUDr. Petr Pithart, lékař psychiatr MUDr. Petr Příhoda a jediný profesionální historik z celého autorského kolektivu PhDr. Milan Otáhal, CSc.
Petr Pithart, Milan Otáhal a Petr Příhoda začali svou společnou práci na vzniku publikace v průběhu roku 1976, a v této práci pak kontinuálně pokračovali následujících 13 let. Po celou tuto dobu se na vzniku díla podíleli všichni autoři dohromady, nikdy nedošlo k tak závažné rozepři, aby jeden z nich tento kolektiv opustil. Zároveň práce probíhala bez delšího časového přerušení, což pomohlo ucelenosti díla.
Počáteční impuls k sepsání této publikace vzešel nikoliv od historika Milana Otáhala, ale od Petra Příhody. Původní koncept, ze kterého se postupně vyklubala kniha Češi v dějinách nové doby, měl o dost skromnější charakter. V zásadě mělo jít pouze o jakousi orientační pomůcku dějinami novodobého českého národa pro studenty středních, potažmo vysokých škol, a samozřejmě kvůli osobnostem jejích autorů se měla rozšířit převážně mezi děti disidentů.
Autorský kolektiv k napsání této publikace, a v celém jejím hlavním motivu, kterým je strach o samostatný český národ a jeho budoucí existenci, ovlivnil svým dílem český filosof Jan Patočka. Ten se ve svém díle Co jsou Češi, obdobně jako později autoři Podivena, obává, co se s českým národem stane, a hledá příčiny soudobé krize v dobách minulých, přičemž značnou kritikou zasypává Edvarda Beneše. Jan Patočka se zároveň měl stát i jakýmsi patronem zamýšleného díla Češi v dějinách nové doby, ale bohužel velmi záhy zemřel.
Práce na vzniku publikace probíhaly celých 13 let velmi intenzivně, v zajeté rutině. Každý z autorů se prvně sám pokusil z dostupných zdrojů, které většinou představovali domácí knihovny jiných disidentů, nastudovat co nejvíc informací o dané problematice. Poté se zpravidla jednou týdně sešli, aby své poznatky společně prodiskutovali a vzájemně okomentovali. Takto vzniklý nástin textu pak vždy kompletoval Petr Příhoda, který byl považován za nejobratnějšího stylistu. Tímto ale práce na části textu nekončila. Při dalším setkání byl takto vzniklý text podroben opětovně kritice. Až poté byl definitivně přijat a zařazen.
Publikace Češi v dějinách nové doby měla původně obsáhnout ještě větší časové období, než jaké ji nakonec ohraničuje. V plánu bylo obsáhnout i období protektorátu a třetí republiky. V další tvorbě ale autory zastavily události listopadu roku 1989. Po nich už na další setkávání nebyl čas, a práce tak už nikdy nebyla obnovena, hlavně kvůli značné časové vytíženosti všech tří autorů. Text byl poprvé do oběhu vypuštěn jen několik týdnů před zlomovým listopadem 1989. Oficiálně vyšel v roce 1991 a v roce 2003.
z balakářské práce Jana Juračky Podiven a jeho recepce v české společnosti, Masarykova univerzita Brno, 2018
6.10.2020