Podívej se Gusto, jak je tady husto - Václav Malý 70

Tomáš Weiss

„Já jsem tehdy přijal jako veliké osvobození, že vznikla Charta 77, protože to byl pro mě takový podnět, jak najít podobu k jasnému vyjádření nesouhlasu s tehdejším systémem. Vznik Charty pro mě byl tedy krokem najít konkrétní podobu, jak vyjádřit svoji občanskou zodpovědnost.“ Katolický biskup Václav Malý se dožívá sedmdesíti let. Křesťan, co se nikdy nebál být občanem.

Biskup Václav Malý se narodil 21. září roku 1950 v Praze. Ve svých devatenácti letech vstoupil do litoměřického semináře a začal studovat tamní bohosloveckou fakultu. Kvůli kritice kolaborantského hnutí Pacem in Terris mu hrozilo, že nebude po sedmi letech studia vůbec vysvěcen na kněze. Díky zásahu kardinála Tomáška se ale v roce 1976 nakonec knězem stal. Roku 1977 se v druhé vlně podepisování Charty 77 Václav Malý zařadil také mezi její signatáře, i při vědomí, že ho podpis bude pravděpodobně stát státní souhlas nutný k vykonávání duchovního povolání. A vskutku, jako kněz mohl veřejně sloužit pouze necelé dva roky na farnostech ve Vlašimi a Plzni, než mu byl souhlas odebrán. V roce 1979 se angažoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který poskytoval praktickou pomoc vězněným disidentům. Kvůli své práci pro VONS byl Václav Malý už téhož roku zatčen a strávil ve vězení celkem sedm měsíců, vyšetřován byl kvůli podezření z podvracení republiky. Po propuštění nesměl samozřejmě i nadále veřejně vykonávat kněžskou službu a stal se topičem. Jako kněz ovšem tajně působil, navštěvoval věřící, sloužil mše a pomáhal mimopražským disidentům, kteří se nemohli opírat o disidentské společenství. V letech 1981-1982 byl Václav Malý i mluvčím Charty 77. Toto pověření pro něj znamenalo další latentní nebezpečí kriminálu. Do listopadových událostí se zapojil především jako moderátor nejrůznějších setkání a mluvčí Občanského fóra. Moderoval též masové protikomunistické demonstrace - nejprve z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí, poté na Letenské pláni. Na rozdíl od jiných čelných představitelů sametové revoluce Václav Malý nezamířil do politiky, ale během roku 1990 se vrátil k veřejné duchovní činnosti ve farnosti sv. Gabriela, později pokračoval u sv. Antonína v Praze-Holešovicích. V roce 1996 se stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly a téhož roku byl povolán i na biskupský stolec jako světící biskup pražský. Byl konsekrován v listopadu 1997. Jako své biskupské motto si zvolil slova „pokora a pravda“.

použit text Paměti národa

21.9.2020