Neobyvatelná Země čili život po oteplení
Radek Štěpánek
Jak by vypadal svět, kdyby lidstvo selhalo a nedokázalo dramaticky snížit množství škodlivin vypouštěných do ovzduší? Koho se nevyhnutelné změny dotknou nejvíc? To všechno se čtenáři dozví přehledně a podloženě v mezinárodním bestselleru amerického novináře Davida Wallace-Wellse Neobyvatelná Země, který vedle celosvětového čtenářského úspěchu zaznamenal také četná uznání předních světových odborníků.
Touto knihou nakladatelství Host zároveň startuje edici Klimax, která se bude dlouhodobě zabývat environmentálními problémy ve světě i u nás a bude usilovat o popularizaci palčivých témat, která společností stále více rezonují.
Život po oteplení. Takový je podtitul mezinárodního bestselleru Davida Wallace-Wellse Neobyvatelná Země, který právě vychází v nakladatelství Host. Americký novinář v ní čtenáře provází peklem — v to se totiž promění naše planeta, pokud zejména vyspělé země světa během několika let nezmění svoje jednání a budou pokračovat ve staletí nastavených trendech drastického zneužívání přírodních zdrojů.
Možná nejzrádnější stránkou klimatické krize je její zdánlivá nenápadnost a pomalost. Roční období se střídají, moře zůstává na svém místě, někdy prší méně, někdy více. To jen v médiích se míhá kaleidoskop apokalypsy: tající permafrost, hořící lesy, ubývající ledovce, města bez vody, vysychající jezera, eroze půdy, záplavy. Zahřívání planety se z hlediska každodenního života jeví jako nahodilé označení nespojitých katastrof. Neobyvatelná Země ale tento dojem nemilosrdně bourá. Novinář David Wallace-Wells přečetl stovky analýz a vyzpovídal desítky vědců, aby předložil obyvatelům modré planety drsný účet: nejenže všechno souvisí se vším, ale brzy se krize projeví i v oné zatím nedotčené každodennosti. Wallace-Wellsův cestopis po blízké budoucnosti tak vede hrůznou mapou lemovanou nedostatkem potravin, střídajícími se pandemiemi, politickými kolapsy a utrpením těch nejslabších. Je tak voláním po změně, které už nelze ignorovat.
Kniha je prvním svazkem z edice Klimax, kterou v roce 2020 začíná nakladatelství Host vydávat. Jejím cílem je představit co nejširší vrstvě čtenářů současné environmentální problémy z různých perspektiv a směrů. Nebude zahrnovat pouze překladové tituly, ale díky spolupráci s kapacitami v oboru i původní českou populárně-naučnou literaturu. Chystají se tak například tituly o problematice sucha v České republice, udržitelném ekologickém životě ve městech nebo dopadech klimatických změn a opatření na životy těch nejvíce zasažených.
„Nakladatelé do značné míry nejenže knihami poskytují prostředky k reflexi a uchopení světa a životní zkušenosti, ale rovněž částečně určují směr veřejné debaty — o čem se bude myslet, mluvit a psát. A v Česku nejen podle mě osobně, ale podle řady výzkumů i pro mnohé další lidi, před tou největší výzvou, jíž kdy lidstvo čelilo, chybí tak trochu obojí: jak debata samotná, tak i prostředky k jejímu vedení. Věřím proto, že s edicí Klimax dostaneme téma klimatické krize a dalších environmentálních problémů více do popředí veřejného zájmu a poskytneme materiál k tomu, o čem se bavit: ať už historickou perspektivu, vědecké poznání, přehled možných řešení a přístupů, nebo prostě inspirativní lidské osudy,“ říká redaktor populárně-naučné literatury a jeden z editorů Klimaxu Zdeněk Staszek.
Ještě letos však vyjde v rámci edice další překladová kniha. Bude jí reportáž Nathaniela Riche Jak ztratit Zemi, která mapuje období od sedmdesátých do devadesátých let minulého století. Popisuje tak období, kdy nejen vědci, ale i politici už měli dostatek důkazů o tom, jak škodlivé může pro klima Země být vypouštění skleníkových plynů být, a pokusili se s tím podobně jako v případě ozónové díry něco udělat. Pointou knihy je reakce průmyslových skupin a vznik koordinovaného lobbingu energetických a těžařských společností, kterým se podařilo desítky let bránit v hledání řešení.
8.9.2020