Vzdělávání nebo biflování?
nakl. Alpha book
Dr. Graig Hassed a Dr. Richard Chambers jsou uznávaní odborníci na mindfulness techniky. Oba kliničtí psychologové, specializující se na bdělou pozornost. Propagují mindfulness techniky jakožto jednoduchý, přirozený a snadno dostupný způsob, jak pozvednout svůj životní styl, předcházet nemocem nebo se s nimi naučit žít a jak zlepšit své zdraví, práci i vzdělávání.
Úvod - Co je vzdělávání?
Proč začínat knihu o vzdělávání a učení otázkou, která je zdánlivě tak triviální, že nemá vůbec smysl si ji pokládat? Možná však vzdělávání v pravém smyslu slova neznamená to, co si pod ním představujeme. Výraz edukace pochází z latinského slova educare a znamená „vylákat, vytáhnout, vynést na světlo, vyvolat“. Naznačuje, že se v člověku skrývají intuitivní vědomosti či moudrost, které lze odhalit prostřednictvím pozorování, dotazování a uvažování nad zkušenostmi.
S tímto přístupem ke vzdělávání je úkolem učitele pomoci studentovi zpřístupnit vědění tím, že mu věnuje pozornost, pokládá otázky a přiměje ho přemýšlet. Jelikož se ve studentovi ukrývají potenciální vědomosti, proudí z jeho nitra, a učitel mu pomáhá rozlišit jejich význam a důležitost. V jakékoliv situaci se můžeme přiučit něčemu novému, takže celý svět a každý okamžik může být naším učitelem.Historie tohoto vzdělávacího přístupu sahá až do starověkého Řecka, kde se mu říkalo sókratovská nebo dialektická metoda. Když se budeme na věci dívat objektivně a s otevřenou myslí a pokládat správné otázky, nalezneme odpověď sami, aniž by nám někdo musel říkat, co si máme myslet. Vědomé vzdělávání funguje na stejném principu.V dnešní době vzdělání obnáší poskytování informací a vědomostí zvnějšku. Učitel vštěpuje studentovi látku a ten ji nasává jako houba. Vědění proudí ke studentovi zvenku; namísto toho, aby z něj učitel znalosti „vylákal“, spíš je do něj vkládá.
Vědomosti získávané tímto způsobem se podobají spíše doktríně, jde o informace, přesvědčení a názory, ne o moudrost a porozumění. Poskytování znalostí má ve vzdělávání samozřejmě své místo, ale pokud se omezujeme jen na tento přístup, ochudíme se o nejdůležitější a nejzajímavější součást učení. O část, která proměňuje svět ve fascinující místo, podporuje samostatnost a osobní růst a proniká až do naší podstaty. Tyto dva vzdělávací přístupy se vzájemně nevylučují a pravděpodobně jste se s oběma setkali ve škole, na univerzitě nebo v práci.
Tato kniha se však věnuje vzdělávání založenému na bdělé pozornosti, mindfulness technikách – na učení, které vynáší na světlo vědomosti z našeho nitra v podobě moudrosti. Tento přístup podporuje vědomou a otevřenou mysl. Neomezuje se jen na formální vzdělávání, ale zahrnuje i „školu života“. Neodporuje všeobecně zažité představě o učení, jen vychází z jiných předpokladů a dívá se na věci z širší perspektivy.Vzdělávat se s pomocí bdělé pozornosti je neobyčejně praktické při přípravě na naplňující osobní a profesní život. Pomůže nám to zlepšit paměť a porozumění, lépe zvládat stres a mít ve věcech pořádek. Díky tomuto přístupu můžeme být v životě šťastnější a sociálnější, a dokonce v nás dokáže probudit zájem o učení. Slovy Gilberta K. Chestertona, spisovatele a filozofa dvacátého století: „Neexistují nezajímavé věci, jen lidé bez zájmu.“
Když se učení smrskne na biflování a opakování naučené látky na zkouškách, ztratí to kouzlo, které jsme jako děti vnímali. Právě o tomto typu vzdělávání Albert Einstein prohlásil: „Vzdělání je to, co člověku zůstane, jakmile zapomene všechno, co se naučil ve škole.“ Einsteinovi se podařilo uchovat si dětské okouzlení po celý život. Jako rodiče nebo učitelé stojíme před výzvou, jak udržet zájem dětí a „neuhasit jejich plamen“ opakováním stylu, jakým jsme se učili my.
Když se nedíváme, když nedáváme pozor, tak nevidíme, co máme přímo před nosem, nezačneme se o to zajímat, a co je ze všeho nejsmutnější, nic nám nepřipadá opravdu zajímavé. Když věnujeme pozornost světu kolem nás, možná zjistíme, že i ostatní lidé si nevšímají toho, co mají přímo před sebou. Je důležité mít otevřené oči. Pokud je máme zavřené a nechceme nic vidět, potom nám svět nepřipadá tak zajímavý.
Naučíme se věřit tomu, co nám říkají druzí, bez ohledu na to, jestli je to pravda. Einstein byl také přesvědčen, že opravdového objevu člověk dosáhne prostřednictvím intuitivního procesu. Fascinující slovo intuice pochází z latinského slova intueri a znamená „pohlížet na něco, uvažovat, rozjímat“. Intuice je ve skutečnosti něco jiného, než co si pod tímto pojmem spousta lidí obvykle představuje – nevědomý, neuvědomělý, podmíněný nebo automatický způsob vidění světa. Jde o to být vědomý a pozorný. Pokud něčemu opravdu věnujeme pozornost, můžeme tomu porozumět, protože naše nitro se spojí s tím, co vidíme. Propojenost nebo jednota jde ruku v ruce s učením s pomocí bdělé pozornosti.
1.9.2020