Vyšly základní texty taoismu
nakl. Argo, Tomáš Weiss
Pokud vás zajímá práce špičkových jazykovědců na uhelných textech čínského, korejského a japonského taoismu , tak teď máte možnost. Tyto cenné překlady vycházejí v edici Základní texty východních náboženství. Svět je v neustálém pohybu. Stálost neexistuje. Detail nelze oddělit od celku. Celek nelze oddělit od detailu. Protiklady harmonizují krajnosti....a tak dále. Jo a nedejte se zmást - Tao může být i Dao a Lao´c Laozi - to podle použité transkripce.
Předmluva (ukázka)
Taoismus je ve východoasijských kulturách, jež v této knize reprezentuje především kultura čínská, ale doplňují ji i kultury korejská a japonská, jedním z historicky nejvýznamnějších duchovních a náboženských jevů, které měly a často dosud mají výrazný dopad politický a dějinotvorný a které byly a jsou hnacím motorem i inspirací různých forem umění. Spolu s konfuciánstvím a buddhismem vytvořily triádu reprezentující stabilní duchovní základ východoasijských národů, jenž není jen úzce nacionální, ale který do sebe byl schopen v průběhu stovek a tisíců let vstřebávat nejrůznější vnější i vnitřní vlivy a je v mnoha směrech živý a funkční i v době překotného vědeckého a technického rozvoje a společenských změn 21. století.
K sestavení této první české reprezentativní čítanky taoismu v širokém významu tohoto pojmu se sešlo patnáct překladatelů a odborníků na různé jeho aspekty v různých žánrech a obdobích. Jsou mezi nimi zástupci vícera sinologických, koreanistických a japanologických generací, z nichž ta nejstarší začínala se studiem orientálních jazyků a kultur v době poválečné a nejmladší už v 21. století.
Rozdílné generace znamenají rozdílné vzdělání, rozdílné životní zkušenosti, přístupy, názory, pohled na svět. Tuto diverzitu, která se mimo jiné projevuje i odlišnou terminologií a způsobem zápisu a přepisu názvů, jsme se nesnažili násilně sjednotit, pouze jsme s ohledem na „čtenářskou“ povahu antologie apelovali na literárně‑estetické kvality českých překladů při zachování jejich přesnosti, adekvátnosti a odborné úrovně. Jak se to kde podařilo, nechť posoudí čtenář sám. Přes důraz na literární formu bylo tedy naším cílem předložit soubor textů na úrovni současného světového bádání, který je zároveň jistou mozaikou či mapou zájmů jednotlivých spoluautorů, jež svými plnými i prázdnými místy poskytuje přehled o stavu české orientalistiky v této oblasti.Událostí pro nás všechny nečekanou a neblahou bylo úmrtí iniciátora a hlavního editora této sbírky, profesora Oldřicha Krále, v samém závěru její přípravy. Zasáhlo nás svou zákeřnou nenadálostí, která mu vedle dalších projektů neumožnila dokončit ani práci na naší knize; v rozepsané kaligrafii chybějí poslední tahy štětcem, a ty již museli dopsat jiní. Z hlediska koncepce i obsahu však zůstává antologie jeho ideovým potomkem a jeho je i hlavní zásluha editorská.
Ukázka z knihy Laozi 老子
7
Nebe je neskonalé, země věčně trvá, nebe a země jsou proto neskonalé a věčné, jak nežijí pro sebe samé, odtud ta schopnost dlouhého života. Tak se i světci sta‑vějí dozadu, a přitom jsou vpředu, stavějí se mimo a přitom jsou stále zde. Není to právě tím, že neměli žádný osobní zájem? A tak mohli svou osobitost naplnit!
8
Nejlepší je být jako voda. Voda ve své dokonalosti prospívá všemu, aniž s čím zápolí, a přebývajíc i tam, kde je to všem protivné, je nejblíže Cestě Dao. Dokonalost bytu je v půdě, dokonalost mysli je v hlubokosti, dokonalost spojení je v lidskosti, dokonalost řeči je v důvěryhodnosti, dokonalost vlády je ve spravo‑vání, dokonalost jednání je ve schopnosti, dokonalost vycházení je ve včasnosti. Jen ten, kdo nezápolí, tak nechybuje.
9
Vrchovatě naplňujeme to, co držíme, ač bylo by lépe to nechat být! Brousíme špice, přestože je neuchováme dlouho ostré. Plníme domy zlatem a drahokamy, přestože nám je nikdo neuhlídá. Kdo je tak zámožný a ještě se svým postavením pyšní, přivolává na sebe pohromu. Dílo dovršit a sám odejít, taková je cesta nebe!
Ukázka z knihy Mistr Lie, 列子
13. Byl jeden šaman božských schopností ze státu Qi, který se usadil ve státu Zheng. Jmenoval se Ji Xian. Poznal, že člověk zemře nebo se narodí, zdali přežije, či zahyne, potká‑li ho štěstí, či neštěstí, dožije‑li se vysokého věku, nebo zemře mladý. Předpovídal datum na rok, měsíc, dekádu a den, jako by byl bohem. Jakmile ho lidé z Zheng někde zahlédli, obraceli se před ním na útěk.
Když ho viděl mistr Lie, jeho mysl byla jak opilá. Vrátil se, aby o něm pověděl svému učiteli mistru Huovi: „Zpočátku jsem se domníval, pane, že vaše cesta je ta nejdokonalejší. Je ale kdosi, jehož cesta je ještě dokonalejší.“ Mistr Hu řekl: „Doposud jsem tě zasvěcoval jen do vnějších projevů a ještě jsme se nedostali k podstatě. Takže: získal jsi skutečně nějakou cestu? Máš‑li hejno slepic a žádného kohouta, můžeš očekávat kuřata? Navíc, chceš‑li v cestě soupeřit s ostatními, musíš to dělat důvěryhodně, jen tak to lidé přijmou a ocení tě. Zkus ho přivést, předvedu ti to na sobě.“
Následujícího dne přivedl mistr Lie šamana k mistru Huovi. Když vyšli ven, šaman řekl mistru Lie: „Běda! Tvůj učitel je mrtvý muž. Není v něm žádný život. Nepřečká deset dní. Viděl jsem divnou věc. Viděl jsem vlhký popel.“ Mistr Lie se vrátil dovnitř, šaty smáčené slzami. Všechno pak přetlumočil mistru Huovi. Mistr Hu řekl: „Právě jsem se mu ukázal v uspořádání země jako ten výhonek, co se tlačí vzhůru, a přitom se nehýbe. Tak ve mně viděl jen přehraženou životaschopnost. Zkus ho přivést znovu.“
Následujícího dne mistr Lie znovu přivedl Ji Xiana k mistru Huovi. Když vyšli ven, řekl šaman mistru Lie: „Je to šťastná náhoda, že mě tvůj učitel poznal. Uzdraví se. V popelu jsou známky života. Viděl jsem, že neprůchodnost je narušena.“ Mistr Lie se vrátil dovnitř a pověděl to mistru Huovi. Mistr Hu řekl: „Právě jsem se mu ukázal v obraze nebeské lehkosti, do které nepronikají jména ani obsahy věcí a jevů a životaschopnost se začíná rozvíjet od pat. V tom viděl ono narušení neprůchodnosti. Pozoroval jen, že se mi daří ovládat sílu. Zkus ho přivést znovu.“
Následujícího dne mistr Lie znovu přivedl Ji Xiana k mistru Huovi. Když vyšli ven, šaman řekl mistru Lie: „Tvůj učitel sedí neklidně, nemám se při jeho pozorování čeho chytit. Ať se uklidní a já se na něj pak znovu podívám.“ Mistr Lie se vrátil dovnitř a pověděl to mistru Huovi. Mistr Hu řekl: „Právě jsem se mu ukázal jako úplná prázdnota bez známek čehokoliv. Viděl jen, že je má životní síla v úplné rovnováze. Vymílající víry hloubí tůně, přehražené toky hloubí tůně, tekoucí proudy hloubí tůně, vyvěrající prameny hloubí tůně, stékající vody hloubí tůně, z postranních děr vytékající prameny hloubí tůně, zpětné proudy hloubí tůně, bezodtoké prameny hloubí tůně, vícero potůčků z jediného zdroje hloubí tůně. To je devatero hlubokých tůní. Zkus ho přivést znovu.“
Následujícího dne mistr Lie znovu přivedl Ji Xiana k mistru Huovi. Ještě než šaman dosedl, náhle zděšeně uprchl. „Utíkej za ním!“ zvolal mistr Hu. Mistr Lie za ním vyběhl, ale nedohonil ho. Vrátil se, aby o tom pověděl mistru Huovi: „Už je pryč. Ztratil se. Nedohonil jsem ho.“ Mistr Hu řekl: „Ukázal jsem se mu právě v podobě, jakou jsem měl, než jsem vzešel ze svého předka. Vedl jsem ho do prázdnoty a následovali jsme proměny věcí. Nevěděli jsme, kdo jsme a co jsme, a tak se mu zdálo, že se ohýbá jak stéblo a zmítá jak na vlnách. Proto utekl.“Po této zkušenosti došel mistr Lie k závěru, že se vlastně ještě ani učit nezačal. Vrátil se domů a po tři léta domov neopustil. Vařil pro svou ženu, krmil prasata, jako by krmil lidi, žádné věci nedával přednost před ostatními. Umně řezaný nefrit se vrátil do surového stavu. Jako hrouda setrvával ve svém těle. Uprostřed zmatků a nepokojů zůstal takto sjednocen do konce života.
30.7.2020
