Nabarvené ptáče také jako fotografická kniha a výstava
Galerie Václava Špály
Film Václava Marhoula Nabarvené ptáče můžou čeští diváci shlédnout v kinech od 12. září. O den dříve bude pro veřejnost otevřena stejnojmenná výstava fotografií v pražské Galerii Václava Špály na Národní třídě. Soubor černobílých fotografií Jana Dobrovského, doplněný o fotografie Luďka Hudce a Jakuba Čecha, vznikl při natáčení tohoto celovečerního filmu. Neklade si však za cíl převypravovat děj filmu, ani být filmu reklamním pozadím. Foto: Jan Dobrovský
Jan Dobrovský byl jako fotograf přítomen po celou dobu filmování od jara 2017 do léta 2018, a to v České republice, na Slovensku, v Polsku i na Ukrajině. Bezpochyby v mnoha ohledech výjimečné natáčení i mimořádně silný příběh byly velkou inspirací také pro Jakuba Čecha, který byl jedním ze zvukových mistrů a Luďka Hudce, který film sestříhal do finální podoby.
„V tom filmu nevyhřezávají střeva, tam není zlo jednoduchý jako Belzebub. Je to zlo, které je v nás,“ řekl Jan Dobrovský pro Deník N.
Byť všechny fotografie vznikly ve filmových kulisách a tedy v uměle vytvořeném světě, nejsou pouhým dokumentem a záznamem průběhu natáčení. „Výstava fotografií má sice stejné jméno jako kniha i film, ale domluvili jsme se na ní právě proto, že způsob vnímání uměleckých děl je odlišný podle typu zpracování. Během filmu sleduje divák plynoucí děj, oproti tomu v galerii má možnost se před každou fotografií zastavit a na libovolně dlouhou dobu ji nechat na sebe působit. Okamžik zachycený na fotografii mu dává možnost o něm hlouběji přemýšlet, zpracovat vlastní vjemy a vyvolané emoce, případně si ve své fantazii vytvořit nový příběh,“ řekl k výstavě fotografií Nabarvené ptáče Jan Řehák, ředitel PPF Art, která zajišťuje výstavní program Galerie Václava Špály.
Jan Dobrovský (1960) je český podnikatel, novinář a filantrop. Pro jeho rodinný původ (syn Luboše Dobrovského) mohl vykonávat před rokem 1989 pouze manuální profese. Ve druhé polovině osmdesátých let se plně zapojil do práce se samizdatem, především v Lidových novinách, kdy působil i po Listopadu 89. V roce 1992 přišel do Československé televize, kde řídil televizní zpravodajství a stal se zástupcem šéfredaktora Televizních novin. V letech 1994–1997 řídil kancelář Karla Schwarzenberga v České republice. Zabýval se především rozsáhlými restitucemi a následnou správou majetku. V letech 2004–2008 byl členem dozorčí rady společnosti Czech Coal a v letech 2008–2011 jejím předsedou. Jan Dobrovský podporuje především činnost Post Bellum organizace dokumentující vzpomínky pamětníků historických okamžiků 20. století. Hlavní naplní činnosti je projekt Paměť národa. Jan Dobrovský působí jako předseda kolegia Paměti národa. Celý život se zabývá fotografií. První veřejnou výstavu měl již v roce 1988 v divadle E. F. Buriana. Od tehdejšího focení pražských zátiší se jeho zájem posunul k dokumentární fotografii. Černobílé snímky zachycují běžný život lidí, které potkává při svých cestách doma i v cizině.
zdroj: wiki
30.8.2019
