O knize Léčba informací s Marií Vilánkovou

Tomáš Weiss

Vyšel dotisk jedné z nějzajímavějších knih o tom faktu, že na lidský organismu nepůsobí jen věci hmotné podstaty – léky jako chemické substance, účinné látky, z rostlin - ale také informace. Že je to nevědecké? A není náhodou z podstaty věci na začátku nevědecké každé poznávání, všechno, co je nové a jiné? Rozhovor s autorkou.

Vaše kniha Léčba informací vyšla poprvé zhruba před půl rokem. Můžete prosím připomenout, co jste v ní především chtěla lidem objasnit?

Jak z názvu napovídá, tak kniha Léčba informací se zabývá lidským zdravím, různými způsoby léčby, jak klasickými tak i alternativními. Vysvětluje, že na lidský organismus nepůsobí jen věci hmotné podstaty – léky jako chemické substance, účinné látky, z rostlin, ale také informace. Je to kniha mnohovrstevná. Na té nejzákladnější úrovni přibližuje tělo jiným pohledem, než na který jsme běžně zvyklý jako informační bytost, která je tvořena živými buňkami a ty vytváří živý informační systém. Vysvětluje, jak je důležité komunikace mezi buňkami a když je čímkoli narušena – toxiny, mikroorganismy, ale i námi samotnými skrze potlačené emoce a prožívané stresy, tak začnou vznikat chyby a ty se postupně začnou projevovat zdravotními a psychickými problémy. Další vrstvou, z mého pohledu velmi důležitou, je pohled na vesmír jako na informační procesor. V něm je naše bytost shlukem informací, která ale vesmír zásadně ovlivňuje, tvaruje a spoluvytváří. Jako každý hledám smysl života a nalézám ho v tom, stát se aktivním spolutvůrcem vesmíru.

Máte reakce od čtenářů, že se vám povedlo jim otevřít svět, o kterém mnoho nebo přímo nic nevěděli?

Musím se přiznat, že reakce čtenářů mne velmi příjemně překvapily. Chodí mi velmi milé maily od různých lidí. Mám radost, že mnoho z nich pochopilo, co jim chci knihou sdělit. Je zajímavé, že reakce jsou pozitivní od laiků, ti velmi chválí, že kniha je srozumitelná a složité téma je vysvětleno tak, že tomu rozumí. Na druhé straně jsem dostala pozitivní reakce i od některých vědců a odborníků. Rozesmál mne jeden lékař, když mi sdělil, že knize se nedá nic vytknout, ALE… čekala jsem s napětím, co je špatně, ale prý je tam pravopisná chyba. Stránku jsem samozřejmě zapomněla, tak se asi dostane i do dalšího dotisku 😊.

Kdybyste mohla knihu doplnit o nějaké nejzajímavější objevy a trendy posledních měsíců, na co byste upozornila?

Po vydání knihy jsem absolvovala řadu přednášek a besed o knize a setkání s jejími čtenáři mne velmi obohatilo. Pokaždé se řeč stočí trochu jiným směrem, jednou k ekozahradničení, podruhé více k lidskému zdraví, jindy k výchově dětí. Co je ale společné, je vnímání změn ve společnosti. Obava, že se děje něco, co nás ohrožuje. Sama tuto obavu cítím, vnímám a nosím ve své mysli. Ono to má velkou souvislost i se způsoby léčby. Čím má společnost, stát, ale i obor určité činnosti více příkazů, omezení, kontrol, tak je tím zabráněno přirozenému vývoji a s tím ale souvisí i ztráta zodpovědnosti, za sebe, za svoje blízké, ale i za celý svět. Začínám mít takový dojem, že tohoto si je „někdo“ vědom a všechny ty zákazy a omezení nejsou jen pro naši bezpečnost, ale i proto, aby nedošlo k uvědomění si, že jsme manipulováni různými zájmovými skupinami. Je to v podstatě přírodní zákon na úrovni kvantové fyziky. Co je pozorováno, nebo nepřímým způsobem kontrolováno, tak je tím zároveň ovlivněno, směrováno. Princip mikro a makrokosmu se projevuje ve všem a platí to i pro tento případ. Byla bych ráda, kdybych v budoucnu mohla pokračovat nejen ve své práci, ale i ve psaní. Za těch pár měsíců, co je kniha v prodeji, mi plně došla jedna věc. Zdraví je důsledek toho, že žijeme v radosti. Návodů na to, jak to dělat je plno. Proč ale nefungují? Protože co platí pro jednoho neplatí pro druhého. Každý má jinou cestu, co je ale společné, cesta vedoucí k cíli je v souladu s určitými přírodními zákony, zákony pentagramu vycházejícího ze 4 živlů a páté kvintesence ducha. Letmo jsem se tohoto tématu dotkla v poslední kapitole a chtěla bych se tomuto tématu víc věnovat.

Mnoho lidí oceňovalo váš věcný a nebojovný styl, se který jste knihu napsala. Proč myslíte, že spory mezi tzv. vědeckými a tzv. nevědeckými metodami léčení člověka jsou často tak urputné a hysterické?

Děkuji, že vnímáte, že nechci bojovat a rozdělovat, protože to je zlo. Všude ve vesmíru platí stejný princip – život je proces učení. To, co se naučíme, informace, které získáme, si potřebujeme zapamatovat, uložit je. Informace jsou vždy ukládány do vztahů a spojením. Rozdělením dochází ke ztrátě. Samozřejmě je to trochu složitější, vše nemůže být fyzicky propojeno se vším, stačí ale, že v minulosti došlo ke spojení a spolupráci a tato informační stopa přetrvává. V mé ideálním světě by spolu klasická a alternativní medicína spolupracovali. Každá z nich je zaměřena na řešení trochu jiných problémů. Klasická medicína umí výborně řešit akutní stavy, ale s chronickými problémy si moc neví rady. Alternativa má hlavně místo v prevenci a řešení chronických problémů. Sama nerozumím, proč ohledně alternativní medicíny je taková hysterie. Problémy a chyby, nepoctiví jedinci, to najdeme ve všech oborech lidské činnosti. Úplně nevěřím tomu, že jde jen o peníze. O zisky jde i v jiných odvětvích a nikde se nesetkáme s takovými omezeními, předsudky a lži.

Dostala jste na knihu nějaké záporné reakce? Nadávali vám lidi do šarlatánek, tak jak to zažívají někteří vaši kolegové z oblasti tzv. alternativní medicíny?

Překvapivě ne. Snažila jsem se knihu psát v souladu se současnými vědeckými poznatky, vyhnout se spekulacím a domněnkám. Psala jsem jen o tom, co mám vyzkoušeno, že opravdu funguje a je podloženo nejen zkušenostmi, ale i teorií. Otázka je, co je to vlastně za skupinu lidí, která agresivně napadá alternativní metody. Tito lidé nám vkládají do úst něco, co vůbec není pravda. Třeba, že díky nám člověk nepřijde včas k lékaři, něco zanedbá a bude z toho závažný zdravotní problém. Kdyby přišli k našim terapeutům, tak zjistí, že je to ale obráceně. Chodí k nám lidé, kteří absolvovali všechna možná lékařská vyšetření, užívali řadu léků a problém přetrvává a často ze zoufalství se obrátili k alternativě, protože někdo s podobnými problémy jim předal zkušenost, že mu bylo pomoženo. Je nám předhazováno, že vyděláváme velké peníze na nemocných lidech. Porovnejme si, kolik stojí chemoterapie, jaká je její úspěšnost, jaká negativní vedlejší účinky ji doprovází a kolik stojí návštěva terapeuta. Rozdíl je cca 500x násobný. Prý klienty klameme tím, že jim slibujeme něco, co je lež. Nikomu ale nic neslibujeme, dáváme ale příklady podobně nemocných lidí, kteří se uzdravili. Naděje je pro proces uzdravení zásadní. Ve skutečnosti se každý musí uzdravit sám, všechny léky, přírodní prostředky, metody jsou pomůckou, byť někdy velmi zásadní. Mám dojem, že skupina, která brojí proti alternativní medicíně, chce především v první řadě udržet staré pořádky, kdy jsme za sebe nechávali rozhodovat lékaře bez vlastní plně informované spoluúčasti na procesu rozhodování. To ale zase může jít proti určitým zájmům.

Jaké jsou nejčastější námitky proti vaší metodě a jak na ně odpovídáte?

Námitka je, že je nevědecká. Z tohoto pohledu je ale situace velice složitá a nespravedlivá. Důkazy lze získat jedině tak, že se zaplatí klinické studie, kterou prokáží účinnost. Tyto studie jsou velmi drahé a naše firma na ně nemá. Farmaceutické firmy získávají většinu peněz za platbu léků předepsaných lékaři placených ze zdravotního pojištění. Mají defacto zaručený vysoký příjem, ze kterého studie financují a bohužel často ne úplně čestným způsobem, protože peníze mají obrovskou moc. Tato situace vznikla historicky po 2. světové válce, kdy regule nebyli stejné jako dnes a důkazy se tvořili mnohem jednodušeji než dnes. Na nevědeckost odpovídám, že na začátku je nevědecké všechno, protože každá hypotéza musí být postupně ověřena. Vycházíme z 20ti leté zkušenosti a jen pro zajímavost, pár klinických studií také máme. Další výtkou obvykle bývá, že na zlomenou nohu mi bylinky nepomůžou a na to odpovídám, že na to ani určené nejsou. Ale alternativní medicína může výrazně podpořit schopnost hojení.

A konečně na závěr: v knize píše o toxinech, narušujících zdraví člověka - jsou to jedy ze zamořeného životního prostředí, jídla a vody, toxické mikroorganismy a konečně emoční toxicita. Jak moc škodí zdraví stres ze škodlivých politiků, pokud člověk silně osobně prožívá jejich patologické až psychopatické chování? Můžou takoví darebáci zhoršit zdravotní stav obyvatel?

Máte pravdu, že psychické toxiny jsou těmi nejsilnějšími jedy. Každý z nás má řadu emočních vzorců, které generují i negativní pocity, stresy. Při sledování politiků jsou emoční vzorce vyvolávány a pokud se to děje často, nebo situace jsou závažné, tak mohou vyvolávat úzkosti, smutky, pocity bezmociPokud třeba budeme neustále pasivně sledovat televizi, média velkou část našeho bdělého stavu a negativní emoce prožívat, tak se to opravdu může podepsat na našem zdraví. Zhorší se autoimunitní problémy, srdce je neúměrně zatíženo apod. Důležité ale je, jak všechny tyto informace zasazujeme do kontextu našeho života. Pokud převládne negativní, pesimistický pohled na život, tak to pro naše zdraví ideální není. Mnohem zdravější je tyto negativní emoce přetvořit přes emoci vzteku, která logicky přichází, v nějakou kreativní činnost. To je lék, začít něco dělat. I kdyby to mělo být jenom vyplít záhon u domu, ve kterém bydlím. Pokud vztek, který právě při sledování darebáků vzniká, není „vybit“ v tvůrčím procesu, obrací se proti nám. Není tedy dobré nechat se politikou zahltit, ale zároveň ani není správné ji vůbec nesledovat a nevědět, co se ve společnosti děje. Stejně jako u všeho je důležitá rovnováha. Darebáci vymizí, až se společnost promění a lidé se nenechají manipulovat a uplácet. Zmizí jeden darebák, může nastoupit další. Je to dlouhá a složitá cesta, ale zřejmě jediná, která vede k cíli. Já jsem vždycky optimista a snažím se svoji prací přispět k pozitivnímu posunu.

20.6.2019