Znovu Za sedmi divy světa
Argo, Tomáš Weiss
Vojtěch Zamarovský (1919 - 2006) vypočítává ve své legendární knize sedm divů světa podle Filóna Byzantského (žil pravděpodobně ve 3. století) a věnuje každému z divů samostatnou kapitolu: egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidův Zeus v Olympii, Mauzoleum v Halikarnasu, Rhodský kolos, maják na ostrově Faru. Střídá odborně historický styl se stylem cestopisu. Kniha poprvé vyšla v roce 1960.
Za sedmi divy světa je Zamarovského prvotina. Vznikla (díky jeho studiu uměleckých památek a staveb) na podnět vydavatelství Mladé letá jako historický cestopis po Mezopotámii, starověkém Egyptě a Řecku. Kniha se stala legendou literatury faktu a iniciační knihou pro mnohé badatele a cestovatele.
................
Starověké divy světa postavily čtyři civilizace – egyptská, babylonská, řecká a helénská. Všechny tyto divy se tedy nacházely u Středozemního moře a na Středním východě a byly postavené v období 2 550 let př. n. l. až 300 let př. n. l. Mnoho historiků a spisovatelů sestavovalo seznamy sedmi divů světa. Vedle nejčastěji zmiňovaného Filóna Byzantského také Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a další. Jejich výběry divů se ale od sebe výrazně lišily. Žebříček starověkých divů světa, jak ho známe dnes, se ustálil až v 18. století.
................
V knize Za sedmi divy světa se nedočkáme jakéhosi defilé egyptských pyramid, visutých zahrad královny Semiramis, chrámu bohyně Artemis v Efesu, Feidiovy sochy boha Dia v Olympii, Mauzolea v Halikarnassu, Rhodského kolosu či majáku na ostrově Faru. Dočítáme se zde o společenské situaci v té které historické době a příslušné zemi či oblasti, o starověkých zemích, jejich panovnících, význačných osobách i prostých obyvatelích, okolnostech vzniku památek, o lidech, kteří se zasloužili o jejich objevení nebo objevení jejich pozůstatků či zmínek o nich. Dozvídáme se o slavných osobnostech archeologie, jejich úsilí a přínosu, zabrousíme do mytologie, dotkneme se úrovně věd i umění, úrovně technické vyspělosti. Značná pozornost je zde věnována písmům různých národů a výsledkům jejich zkoumání. Autor zkrátka sleduje uvedené divy světa v historicko-společenském kontextu, jejž staví do porovnání se současností. To tu bylo a to je tu nyní, takový je vývoj, uvědom si to, člověče. Autor nás rovněž seznamuje s tím, že se názory na výběr těchto sedmi divů světa liší „kus od kusu“: jeden by rád babylonskou věž, jiný mohutné mykénské hradby, další Minoův labyrint, někdo zase Akropolis a tak dále a tak dále. Nemusím zajisté připomínat, že kniha je plna názorného obrazového materiálu. Je to opravdu nesmírně poutavé a poučné putování, stačí je „zhltnout“, sbalit kufry a vyrazit do terénu zjistit na vlastní oči, co je na tom pravdy. Dagmar Guhryová
.................
Zamarovskéhodílo výstižně zhodnotil slovenský historik a spisovatel PhDr. Pavel Dvořák: „Inspirovat se dílem Vojtěcha Zamarovského není pro spisovatele rozhodně jednoduchou věcí, protože na něco takového musíte umět lehce psát o těžkých věcech, jednoduše vysvětlovat složité, zajímavým způsobem zpracovat množství faktů, zaujmout čtenáře i bez pomoci vymyšlené epiky a naopak vnést epiku souvislostí do suché vědy a ještě všelicos dalšího. A na to vše by takový autor ještě potřeboval Zamarovského vzdělání, pracovitost, cílevědomost, nadhled, laskavost a především jeho obrovský literární talent...“
14.6.2019
