Ortenova cena pro Hanu Lehečkovou a její Svatou hlavu
tomáš weiss, vojtěch polák
Svatá hlava patří k těm šťastným debutům, které se povedly. Mají téma, mají osobitou formu, jsou strukturou odvážné. Až se budou za rok 2019 rozdávat ceny pro debutanty a mladé autory, bude Hana Lehečková někde u toho. Doplněno 15.9. 2020 - takže po právu Ortenova cena pro nejlepší knihu autora do 30 let.
Hana Lehečková (1990) zatím psala jen pro divadlo a pro rozhlas.Většinou příběhy pro děti a mládež. Taková byla i její kniha Co se děje v Podpostelí. S určitou dětskou naivitou je vlastně vyprávěna i Svatá hlava. Mentálně postižený mladík v ní popisuje svoji každodennost v pohraničí jižních Čech. Narozený jako nechtěné dítě, vychováván bez otce životem podrcenou matkou a bigotně katolickou babičkou. Nemá práci, nemá pořádné vztahy s lidmi, nemá žádnou perspektivu. Zamotává se do svých představ a snů, je si nebezpečný sám sobě svoji křehkostí a zranitelností. Má psychické propady a často před sebou vidí Všemohoucího, jehož pravidla je dobré dodržovat, říkala babička. Velmi pravděpodobně vám při četbě naskočí takové figury jako Ivan Trojan ve filmu Václav nebo Kohákův Instalatér z Tuchlovic. Nebo Samko Tále, který v Knize o cintoríně Pavly Kapitáňové přemýšlí optikou své slabomyslnosti o Slovensku v době mečiarismu.
17.9.2020
