Město z kostí, město z popela

Cassandra Clare, Tomáš Weiss

Nástroje smrti (The Mortal Instruments) je série 6 fantasy novel americké autorky Cassandry Clare. Netflix produkoval stejnojmenný seriál opatřený českými titulky, obsahuje 3 sezóny o celkovém počtu 43 dílů.

 

Clary Fray je úplně obyčejná patnáctiletá dívka, která žije se svou matkou. Společnost jí dělá její nejlepší kamarád Simon a kamarád její matky Luke. Se Simonem si společně vyrazí do klubu Pandemonium, kde se stane svědkem podivné vraždy. Vrahy jsou dva mladí kluci a jedna holka v jejím věku, které může vidět jenom ona a oběť po své smrti zmizí. Podivná partička jí vysvětlí, že zabili démona. Clary se snaží tuto událost vymazat ze své paměti. Ale jen do té doby, než je unesena její matka a jí napadne podivné monstrum a málem jí zabije. Náhodou se jí povede monstrum zabít, ale je zasažena démoním jedem. Naštěstí se tam objeví jeden kluk z podivné partičky a odvede ji do Institutu (místo kde přebývají Lovci stínů). Zde se dozvídá, že jí zachránil tajemný Jace Wayland, který ji neskutečně přitahuje a že společně s Alekem a Isabelou Lightwoodovými jsou Lovci stínů a chrání svět před démony a tzv. podsvěťany (napůl lidé a napůl démoni - čarodějové, víly, vlkodlaci, upíři), kteří poruší dohodu. Sami lovci jsou tzv. nefilim - potomci lidí a andělů. Sílu jim dávají tajemné runy, které si na kůži nanáší stélou.

zdroj info: wiki

Ukázka:

„To snad nemyslíš vážně,“ nevěřícně pronesl vyhazovač a zalo-žil si ruce na klenuté hrudi. Z výšky se podíval na chlapce v čer-vené bundě na zip a zavrtěl oholenou hlavou. „S tímhle dovnitř nemůžeš.“ Asi padesát teenagerů, kteří čekali ve frontě před klubem Pandemonium, se naklonilo blíž a nastražilo uši. Než se člověk do tohoto oblíbeného klubu dostal, musel si pěknou chvilku počkat,zvlášť v neděli, a ve frontě se toho většinou moc nedělo. Vyhazovačisi okamžitě a bez milosti došlápli na každého, kdo vypadal, že by mohl dělat potíže. Patnáctiletá Clary Frayová, která stála ve frontě se svým nejlepším přítelem Simonem, se jako všichni ostatní naklonila dopředu v naději, že aspoň zaslechne něco zajímavého.„Prosím vás.“ Chlapec zvedl hlavu nad předmět sporu. Vypadalo to jako dřevěná hůl, na jednom konci zašpičatělá. „Patří to k mýmu kostýmu.“Vyhazovač pozvedl jedno obočí. „A to má být co?“Chlapec se zeširoka usmál. Clary si pomyslela, že na poměry Pandemonia vypadá docela normálně. Vlasy obarvené na neonově modrý odstín mu trčely kolem hlavy jako chapadla vyplašené chobotnice, ale obličej mu nepokrývalo žádné spletité tetování ani neměl v uších nebo ve rtech zaraženy tlusté kovové kolíky. „Jsem lovec upírů.“ Zatlačil na svoji hůl, která se ohnula jako stéblo trávy. „Není to pravý. Pěnová guma, vidíte?“Clary si všimla, že chlapcovy doširoka otevřené oči mají až příliš jasně zelený odstín, připomínající barvu nemrznoucí směsi nebo jarní trávy. Nejspíš barevné kontaktní čočky. Vyhazovač se najednou zatvářil znuděně a pokrčil rameny. „Tak dobře. Můžeš dovnitř.“Chlapec kolem něj proklouzl rychle jako úhoř. Clary se líbil způsob, jakým při chůzi pohupoval rameny a pohazoval vlasy. Kdyby ho měla popsat její matka, určitě by použila slovo nonšalantní.
.„Tobě se líbí,“ řekl Simon rezignovaně, „že jo?“Clary ho šťouchla loktem do žeber, ale nic na to neodpověděla.Klub byl plný kouře ze suchého ledu. Nad tanečním parketem hravě poletovaly barevné odlesky a měnily jej na pestrý pohádkový svět, kde bylo všechno modré, jedovatě zelené, ostře růžové a zlaté.Chlapec v červené bundě přejel rukou po dlouhé čepeli ostré jako břitva a na tváři se mu objevil lenivý úsměv. Bylo to tak snadné, stačilo jen použít jednoduchou iluzi, a čepel hned vypadala neškodně. K tomu přidal triviální uhrančivý pohled a od chvíle,kdy se mu vyhazovač podíval do očí, už mu nic nestálo v cestě.Samozřejmě by to šlo provést i bez všech těch opatření, ale právě díky nim to byla taková zábava – mohl klamat obyčejné smrtelníky, provádět jim to všechno přímo pod nosem a pak se bavit netečnými výrazy v jejich tupých obličejích.Ne snad, že by lidé byli úplně bez užitku. Chlapcovy zelené oči projely taneční parket, kde obyčejní lidé tančili a jejich útlé údy oděné do hedvábí a černé kůže se vynořovaly a zase mizely ve sloupech vířícího dýmu. Dívky pohazovaly dlouhými vlasy, mladíci pohupovali boky v kožených kalhotách a odhalená pokožka se leskla potem. Životní síla z nich přímo sálala a vlny energie ho zalévaly opojnou závratí. Ušklíbl se. Vůbec netuší, jaké mají štěstí. Nevědí, jaké to je, protloukat se životem v mrtvém světě,kde slunce povadle visí na obloze jako řeřavý uhlík. Jejich životy hořely jasně jako plamen svíčky a stejně snadno je bylo možné sfouknout.Pevně sevřel v ruce svůj nůž a vykročil k tanečnímu parketu.Najednou se od chumlu tanečníků oddělila dívka a zamířila k němu. Upřeně ji pozoroval. Na člověka byla krásná, s dlouhými, téměř inkoustově černými vlasy a očima jako uhel. Měla bílé šaty až na zem, takové, jaké ženy nosívaly v dávných dobách. Podél štíhlých paží se jí nadouvaly krajkové rukávy. Na krku měla silný stříbrný řetízek s tmavě červeným přívěskem, velkým jako dětská pěst. Když přimhouřil oči, viděl, že je pravý a velmi cenný. Jak se k němu blížila, začaly se mu v ústech sbíhat sliny. Život z ní proudil jako krev z otevřené rány. Prošla kolem něj, usmála se a vábivě na něm spočinula pohledem. Otočil se za ní a olízl si rty,na kterých ucítil přízračnou chuť její nadcházející smrti.Pokaždé to byla hračka. Už teď cítil, jak se mu v žilách rozlévá ohnivá síla života, který z ní uniká. Lidé byli hrozně hloupí.Měli něco tak cenného, a přece se o to skoro nestarali. Zahazovali své životy pro peníze, balíčky prášku, okouzlující úsměv cizince. Dívka se podobala bledému přízraku, pomalu mizícímu v barevném dýmu. Došla až ke stěně a otočila se. Vykasala si sukni nadkolena a se širokým úsměvem se na něj podívala. Pod sukní měla vysoké boty sahající až na stehna. Loudavým krokem k ní došel. Kůže ho svrběla vnímáním její přítomnosti. Zblízka už tak dokonalá nebyla. Všiml si, že má pod očima rozmazanou řasenku a vlasy zplihlé potem se jí lepí ke krku. Cítil z ní smrtelnost, ten nasládlý pach rozkladu.
 

13.3.2019