Prototyp drzé hrdinky - rozhovor s Terezou Dočkalovou

OneHotBook

Tereza Dočkalová (* 1988) je od roku 2013 členkou souboru pražského Divadla pod Palmovkou. V roce 2018 obdržela Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Henrika Ibsena Nora a o šest let dříve získala stejné ocenění v kategorii herečka do 33 let. V poslední době je známá také jako moderátorka humorně kontroverzního feministického videopořadu Branky, body, kokoti.

Čím vás osobně oslovil příběh audioknihy Artemis?

Bavila mě drzost a ráznost hlavní postavy. Naopak pro mě bylo těžké umět si ve fantazii vytvořit místo pro dlouhé technické popisy způsobu, jak vyřadit na dálku ovládané bagry těžící na Měsíci. Elektrice totiž z podstaty svého povolání moc nerozumím.

Celý příběh je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky, takže postava Jazz je s vámi v uchu posluchače ztotožněna. Jak jste vnímala její osobnost?

Byla mi blízká právě tou zmiňovanou drzostí. A tím, že její výchozí pozice v měsíčním městě je „loser“ ve špatných životních podmínkách, že aby se měla alespoň jakžtakž dobře, musí se dost otáčet a častěji za hranicí zákona. Je to troufalá, schopná holka s arabskými kořeny, pašerák na Měsíci – připadala mi jako komiksově dokonalý prototyp hrdinky, kterou chce být v dětství každá holka, co alespoň jednou hrála s klukama fotbal a pak doma zatajila, že jí schválně zlomili malíček u nohy. Takže mě to samozřejmě bavilo ohromně. 

Zábavně drzý je i feministický pořad Branky, body, kokoti, jehož tváří a hlasem jste se stala. Nakolik s jeho tématy osobně souzníte?

Branky, body, kokoti se točí asi čtyři měsíce. Zatím se ani jednou nestalo, že bych měla s nějakým tématem problém, naopak. Cokoliv co se zastává znevýhodněných má smysl, každý „hejt“ namířený proti někomu, kdo má moc a říká hlouposti, má smysl. Věnujeme se i jiným problémům než jen ženským. Já jsem zatím takový „gender nováček“.

Jak jste se na četbu audioknihy ve studiu připravovala, když teď už máte zkušenost s interpretací části audioknihy Hana Aleny Mornštajnové?

Mně moc grafické značky nepomáhají. Snažím se pekelně soustředit na to, co čtu, neopakovat intonace, pořád si vizualizovat situace, a když už to pak nejde a začnu koktat, poprosím o pauzu na cigaretu.

Co pro vás bylo při interpretaci Artemis nejobtížnější?

Nejobtížnější pro mě byly právě některé trochu techničtější pasáže a popisy činností.

A co jste si naopak jako interpretka nejvíce užila?

Nejvíc jsem si užila břitký humor, se kterým je hlavní postava napsaná.

Znala jste předchozí román Marťan od stejného autora jako Artemis? Jaký je váš vztah k žánru sci-fi?

Viděla jsem film. Sci-fi a fantasy miluju odmalička. Moje nejoblíbenější je teď zrovna steampunková odnož fantasy. Miluju třeba román Chiny Mievilleho Nádraží Perdido, který bych někdy chtěla vidět zfilmovaný. 

Posloucháte audioknihy?

Audioknihy jsem donedávna neposlouchala, zjistila jsem totiž, že se soustavně nevěnuji žádné činnosti, u které by to mělo smysl.  Odmalička totiž u ničeho nevydržím dlouho. Ale chci si udělat řidičák a to pak budu mít v autě dobrou příležitost.

6.9.2018