Ješitnost a narcismus, to jsou vlastnosti, které z člověka dělají ideální terč pro zpravodajské využití
Spurný, Randák
Karel Randák (1955) bývalý ředitel civilní rozvědky. Knižní rozhovor s novinářem Respektu Jaroslavem Spurným má název Nepohodlný agent.
Vaše první mise v BIS byla sledoval j ruský organizovaný zločin a sbírat o něm informace. V čem zasahoval v devadesátých letech do společenského a politického dění?
Po rozpadu Sovětského svazu se ukázalo, co to bylo za impérium. V okamžiku, kdy ztratily moc represivní složky, vznikaly v Rusku gangy a mafie. Žádné bílé límečky, ale brutální gangsterská seskupení, která získala moc tím, že se vymkla jakékoli kontrole. Přestaly fungovat tajné služby, přestala fungovat policie, lidi, kteří pracovali v bezpečnostních složkách včetně KGB, začali zhusta pracovat pro organizovaný zločin. Mafie začala v Rusku expandovat, některé gangsterské skupiny odešly do zahraničí, spousta z nich do USA, a některé přistály i v Československu. Byla tu pro ně příhodná atmosféra. První takové skupiny, které se u nás objevily, prodávaly matrjošky, vodku a ruské vojenské čepice. Určitě si pamatujete, kolik obchůdků s podobnou veteší se objevilo v centru Prahy. A ti lidé jistě ty prostory nedostali k pronájmu, protože měli zajímavý podnikatelský záměr, ale protože z domova věděli, co zmůžou úplatky. Pak přišly jiné gangsterské skupinky a začaly tyhle obchodníčky vydírat, „chránit“ je. A podle zpráv, které jsme v BIS měli, se jim dařilo přitáhnout větší mafiánské skupiny, které tu začaly pomocí lidí z StB nebo komunistické armády a policie pronikat do oficiálních obchodních struktur – začali tu zakládat firmy. A to přineslo Rusům větší vliv, než asi sami čekali. Za prvé odsud vytlačili italské mafiány, kteří tu v devadesátých letech začali kupovat nemovitosti, ale neměli kontakty jako Rusové, kteří od začátku věděli, koho uplatit, koho zastrašit a kam jít. A mimochodem členy těch ruských skupin, které to tu ovládly, byli často kovaní kágébáci. Například společnost, která se jmenovala Alternativa, tu byla založena jako dceřiná společnost ruské bezpečnostní agentury. Byli to kágébáci, co měli kamarády z StB, kteří je tady dostali do podnikatelského prostředí. Do prostředí, které ovládali lidé jako František Mrázek nebo později Radovan Krejčíř. To byla pro Rusy jedinečná příležitost. Věděli, že lidem jako Mrázek jde o peníze a uměli využívat jejich vliv v politických kruzích. Po nástupu Putina se tito lidé vrátili do Ruska, někdy udělali politickou kariéru, stali se poslanci nebo se vrátili do hnízda – do tajné služby.
Problém je v tom, že ty kontakty jim tady zůstaly. Nevím, jak to dnes kdo dokáže monitorovat. Jestli o tom má BIS přehled, koho tu opravdu ulovili. Jestli jde jen o byznys, nebo o ideologický vliv. Ale v každém případě tu mají Rusové obrovské možnosti a neměli bychom to absolutně podceňovat.
Silnou podporu Rusku projevoval Václav Klaus a Miloš Zeman. Jsou to jen dohady nebo existují i konkrétní informace a důkazy?
Ani o Zemanovi, ani o Václavu Klausovi se nedá tvrdit, že jsou v přímém žoldu Kremlu. Materiální profit z jejich proruských aktivit ale mají lidi kolem nich, zvlášť u Miloše Zemana je to zřejmé.
Myslíte Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře?
Ano, ti z toho zřetelně profit mají. Myslím, že pro ruskou stranu je velmi jednoduché využívat charakterového rysu, který Miloš Zeman a Václav Klaus sdílejí, a to je jejich neuvěřitelný narcismus. Ješitnost a narcismus, to jsou vlastnosti, které z člověka dělají ideální terč pro zpravodajské využití.
Jakým způsobem?
Stačí prezidentovi nabídnout, že může komukoli kdykoli zavolat a pak mu jen nenápadně sdělovat, co je zajímá. Ani Zeman, ani Klaus se přitom nikdy neobklopili lidmi, kteří by je mohli nějak korigovat, varovat je před rizikem. Poslouchají jen ty, kteří sdílejí jejich pohled. Pro zpravodajce je to vysněný typ lidí k řízení. Neplní pro ně žádné přímé úkoly, stačí jim naznačit nějaký směr – třeba kritiku Evropské unie ve vztahu k imigrantské krizi – a dotyčný ješita ve vrcholné funkci a s obrovským mediálním vlivem už sám vymýšlí věci, které se Kremlu hodí.Když zůstaneme v okolí prezidenta Zemana, tak vidíme dva protipóly. První, čistě materiální, představuje Martin Nejedlý, druhý představuje ta čistá ješitnost a nadměrné ego Miloše Zemana. A potom je tu ještě člověk, který slučuje obě tyto vlastnosti dohromady, a to je Vratislav Mynář. Rád by byl vnímán jako člověk, který má obrovský vliv, ale rád by se taky měl dobře. Takový člověk je zlatým dolem pro jakoukoli zpravodajskou službu.
5.4.2018