Sestra smrt - severská detektivka z českých Sudet
nakladatelství Host
V dnešní době je k severským thrillerům přirovnáváno kde co, ovšem v případě detektivky Daniela Petra Sestra smrt takové srovnání skutečně sedí. Mrazivá zima, pustý les zasypaný sněhem, v němž se Petrovy postavy ztrácejí a bojují o život, utěšeně narůstající počet mrtvých, z počátku bizarně působící záhada. Jako správná moderní detektivka je Sestra smrt zasazena v konkrétním regionu. Rozhovor s autorem.
Kniha se jmenuje Sestra smrt. Jaká je její souvislost se skutečným případem zdravotní sestry z Rumburka?
Předně bych chtěl zdůraznit, že knížka není rekonstrukcí skutečného případu zdravotní sestry obviněné z šesti vražd. Pouze z něj vychází, a to ani ne v tom smyslu, jak se odehrál, nýbrž jak se odehrát mohl. Prožil jsem dětství pět kilometrů od Rumburka a v tamní nemocnici jsem před několika lety strávil týden s ledvinovou kolikou. V Krásné Lípě, kde se odehrává část knihy, jsem dlouhou dobu bydlel. Lidé jsou na severu Čech uzavřenější než kde jinde. O příběhy, které můžou směle soupeřit se skandinávskými thrillery, tam není nouze, ale ti, kdo vám je budou vyprávět, vám nikdy neřeknou VŠECHNO. A to je i případ údajných vražd v rumburské nemocnici. Všichni víme, že skutečná zdravotní sestra byla zproštěna obvinění, ale to neznamená, že se všechno nemohlo stát jinak. Dokonce jsem o tom přesvědčený. Netvrdím, že zavraždila své pacienty, to rozhodně ne, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem se nedozvěděl VŠECHNO. A právě tady se podle mého názoru nachází prostor pro dobrý příběh.
Doposud jste psal čistě uměleckou literaturu. Co vás přimělo napsat krimi román?
Abych řekl pravdu, je mi rozlišování literatury na uměleckou a žánrovou trochu proti srsti. A jsem přesvědčený, že literatuře jako celku škodí. Trochu mi to připomíná rozdělení české společnosti na Drahošovce a Zemanovce. Navzájem sebou pohrdají nebo se jedni druhým vyhýbají, a přitom by vzájemnou spoluprací mohli získat mnohem víc. Když zůstanu u svého přirovnání, nikdy se mi nepříčilo brát si ve svých knížkách něco jak z Drahoše, tak ze Zemana. Mirek Balaštík, aspoň si to myslím, to jako zkušený redaktor poznal. „Nechtěl bys zkusit napsat severskou krimi?“ zeptal se mě jednou. Zmínil to pouze na okraj, ale mně to od té doby nedalo spát. Pustil jsem se do knih od Stiega Larssona, Joakima Zandera, Jo Nesba a nezůstal pouze u severské krimi, za všechny můžu jmenovat například Bernarda Miniera nebo Kerstin Ekmanovou. Uvědomil jsem si, že se přede mnou otevírají takřka neomezené možnosti, ale bylo to pro mě něco nového a nevěděl jsem, jestli dokážu uspět. Teprve když se rukopisu ujal Tomáš Reichel, který severskou krimi do Čech v podstatě uvedl, poznal jsem, že jsem to chytil za správný konec.
6.3.2018