Je téměř jisté, že Bůh neexistuje
Jan Werner, Tomáš Weiss
V novém vydní vychází dnes už klasická kniha novináře Christophera Hitchense (1949 - 2011) Bůh není veliký, kde se autor věnuje myšlence, že idea Boha zhoubně působí na ty, kteří jsou jí vystaveny. Na začátku 21. století tak spolu s dalšími představiteli Nového ateismu chce před náboženstvími varovat: v moderní společnosti jsou stejně nebezpečná, jako nacionalismus. Kdo jsou to ti Noví ateisté?
Význam pojmu a základní teze Nového ateismu
Termín „New Atheism“ se poprvé objevil v listopadu 2006 na stránkách amerického magazínu Wired, konkrétně pak v hlavním článku čísla s názvem „The Church of the Non Believers. Termín se vžil velice rychle a ostatní média jej velmi rychle přejala, a ještě v listopadu téhož roku jsme se s ním mohli setkat už i na webových stránkách CNN v článku „The rise of the 'New Atheists'“.
Za představitele NA jsou tradičně považování evoluční a molekulární biolog, zoolog a etolog Richard Dawkins, filosof a neurovědec Sam Harris, spisovatel, novinář a literární kritik Christopher Hitchens, filosof a kognitivní vědec Daniel Dennett a často také částicový fyzik Victor J. Stenger. Odpověď na otázku „Co je to NA?“ je pak ukryta v dílech těchto myslitelů z let 2004 - 2007, jejichž obsah dal vzniknout samotnému termínu NA.
Za počátek zrodu NA můžeme označit srpen 2004, kdy byla vydána kniha The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason od Harrise. V roce 2006 pak následovala další zásadní kniha, The God Delusion od Dawkinse. V témže roce vyšla i Dennettova práce Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon a další kniha od Harrise, Letter to a Christian Nation. Pomyslný kruh uzavřel v roce 2007 Hitchens se svou publikací God Is Not Great: How Religion Poisons Everything, a Stenger a jeho God: The Failed Hypothesis
Ze všech těchto knih se staly bestsellery a autorům vynesly značnou mediální pozornost. Dalo by se říct, že s výjimkou francouzského osvícenství se jednalo o zřejmě nejvýraznější útok na náboženství a o manifestaci ateismu v historii lidstva.
Po roce 2007 vyšly ještě některé další knihy od zmíněných autorů, nicméně za základ NA lze pokládat uvedených šest titulů. I přesto, že se těchto pět autorů liší v řadě detailů jejich kritiky náboženství, lze určit některé principy a názory, které jsou všem vlastní.
Zřejmě nejdůležitějším tvrzením NA je názor, že Bůh (případně náboženská víra obecně), je regulerní hypotézou o světě, která tedy může být vědecky zkoumána a případně vyvrácena jako jakákoliv jiná hypotéza. Východiska NA se opírají o metafyzický, epistemologický a etický předpoklad. Metafyzický předpoklad se opírá o tezi, že neexistuje nic, co by bylo nadpřirozeného či božského charakteru. Epistemologickým předpokladem je teze, dle níž je náboženská víra v principu iracionální. Morálně-etický předpoklad se pak opírá o tezi, že existuje univerzální a objektivní sekulární morální standard.
Kromě tohoto základního rámce spojuje představitele NA také to, že zásadním způsobem využívají přírodních věd ve svých kritikách náboženství a s tím spojený důraz na naturalistická vysvětlení, darwinismus a vědu obecně. Empirickou vědu považují za jedinou bázi pro autentické poznání světa a trvají na tom, že náboženská víra může být opodstatnitelná pouze v případě, je-li založe na na relevantních důkazech.
Z vědeckého hlediska tedy představitelé NA zastávají tezi o tom, že kompletně materialistický model vesmíru nabízí vysvětlení pro všechna naše pozorování, od kosmologie až po lidskou mysl, a nenechává tak žádnou mezeru pro Boha či pro cokoliv nadpřirozeného.Specifické životní hodnoty NA pak jsou dle jeho představitelů spojeny s humanismem a filosofickým racionalismem.
O stručný výčet principů NA se pokusil Stenger, který základní teze NA určil následovně:
- veškerá náboženská víra je pošetilá a nerozumná, včetně jejích umírněných forem
- odpor proti tomu, aby se náboženstvím dostávalo zvláštnímu, zvýhodněnému zacházení
- Bible nedává žádné odpovědi na otázku utrpení
- náboženství není zdrojem morálky
- vesmír je tvořen hmotou a ničím jiným
- ateismus je pozitivní filosofií
- bezbožné společnosti jsou šťastnější a zdravější
- ateismus je na vzestupu a stále více lidí přestává mít strach se k němu otevřeně přiznat
Tyto teze můžeme označit za „vnitřní“, jelikož se opírají o tvrzení samotných představitelů NA. O charakteristiku NA se pokouší rovněž výzkumníci s NA nespojení, jejichž teze o NA můžeme označit za „vnější“. Projekt Investigating Atheism definuje základní teze, obhajované představiteli NA, následovně:
- je téměř jisté, že Bůh neexistuje
- náboženství jsou nebezpečná a nezasluhují automatický respekt
- náboženská víra má naturalistické evoluční vysvětlení
- víra v Boha není kompatibilní s evolucí
- náboženství má tendenci podkopávat vědu
- autonomní sekulární morálka je možná; morálnost nepředpokládá Boha
- život bez víry v Boha není beze smyslu
- náboženské vzdělávání (indoktrinace) dětí je zneužíváním dětí
Noví ateisté chtějí podle Investigating Atheism dosáhnout přinejmenším dvou společenských cílů: 1) zajištění integrity a bezpečnosti vědy ve společnosti; 2) ostře odmítnout náboženství a poukazovat na jeho zastaralost s cílem zajištění vlády sekulárního práva. Noví ateisté se také domnívají, že náboženství jsou pro sekulární uspořádání velkou a reálnou hrozbou. Podle představitelů NA se náboženství vyznačují iracionálností, autoritativností, násilím a tudíž představují hrozbu pro svobodu. Noví ateisté často také sami sebe vidí jako dokončovatele projektu evropského radikálního osvícenectví.
citováno z bakalářské práce Jana Wernera Nový ateismus,: kritika náboženství z roku 2012
23.2.2018
