Je jedna nemoc, která vládne všem
Jan Šmarda
Kniha Vládkyně všech nemocí - příběh rakoviny vyšla sice před Vánocemi, ale moc mezi zářící stromečky a optimistické písně nepasovala. Hned po Nové roce se "hrdinka" tohoto textu vyřádila na několika známých lidech - Lemmy Kilmister, Alan Rickman, David Bowie - a další tisícovky veřejně neznámých vzala na druhý břeh taky. O moru moderní doby píše překladatel knihy.
Pokud máte rádi literaturu faktu a zajímá vás téma rakoviny, přečtěte si knihu Vládkyně všech nemocí, napsanou americkým lékařem Siddharthou Mukherjeem. Kniha byla oceněnou Pulitzerovou cenou a vychází poprvé v českém překladu v Nakladatelství Masarykovy univerzity. Autorovi se v ní podařilo spojit historii vědy s živou vědou současnosti a vystihnout prolínání osobních příběhů pacientů s osobními příběhy lékařů. Dozvíte se o křivolakých cestách vědeckých objevů, které se ne vždy protínají s cestami vývoje léků. Autor se věnuje i politickému manévrování lobbistů, prosazujících své vlastní pojetí financování vědy a aktivismu
nadšenců volajících po nových dosud neověřených léčebných postupech. To vše (a mnoho dalšího) je spojeno jediným tématem: rakovina. Velmi podstatné je, že autorovi se tuto širokou tématiku podařilo zpracovat velmi čtivou formou, takže se čte lehce, jako detektivní
příběh. Ne nadarmo se v některých zahraničních recenzích označuje jako vědecký thriller.
Osu příběhu tvoří dvě významné osobnosti americké poválečné vědy: průkopník chemoterapie rakoviny, vědec a lékař dr. Sydney Farber a společenská aktivistka a slavná filantropka neúnavně shromažďující prostředky na boj s touto nemocí Mary Laskerová, jejichž vize a úsilí významně přispěly k rozvoji onkologie ve 2. polovině 20. století. Zdaleka však nejde jen o osudy těchto dvou protagonistů. Zajímá vás otázka prevence rakoviny? Dozvíte se např. o historii kouření cigaret, a jak se promítlo do frekvence výskytu rakoviny plic nebo o významu mamografie. Nezdá se vám, že by přistání člověka na Měsíci mohlo ovlivnit výzkum rakoviny? Autor vás přesvědčí o opaku. Zajímá vás, jestli je rakovina nemoc současného moderního světa nebo trápila již naše dávné předky? Jakým způsobem ovlivňují technologické pokroky v chirurgii, radioterapii a chemoterapii osudy pacientů? Jak obtížně se prosazují klinické studie nových léků popírající dříve zavedené pořádky? Jaká atmosféra vládla v nemocnicích při prvních pokusech o chemoterapii rakoviny u dětí a jak svou léčbu prožívaly? Co onkologii přinesly nedávné úspěchy molekulární biologie a jak na tom vlastně jsme ve své válce s rakovinou? Dosáhli jsme významných nebo spíš skromných úspěchů? A jaká je šance, že se lidstvo jednou rakoviny zbaví? Na všechny tyto otázky autor nabízí odpovědi. Autor prokazuje nesporný literární talent, který mu pomáhá s lehkostí objasňovat procesy související s rakovinou, aniž by se dopustil prohřešků proti vědecké korektnosti. Kniha zaujme vysokoškolské a středoškolské studenty se zájmem o biologii a medicínu, jejich učitele, lékaře a vědce, ale je vhodná pro širokou veřejnost, protože téma rakoviny je vzhledem k jejímu rozšíření tématem celospolečenským.
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc., Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta MU Brno
