Knižní pól Zdenko Pavelky
Zdenko Pavelka
Knižní pólování je speciální disciplína, při které se odvážně potopíte do hloubky a na světlo denní vytáhnete některý z výtisků knih, které právě stvořila nekonečná autorsko-graficko-tiskařská evoluce. Šéf expedice - literární redaktor a publicista Zdenko Pavelka. Tištěná podoba pořadu, připravovaného pro Český rozhlas.
Knižní pól 2. 1. 2015
Na samý začátek nového roku se nabízejí knihy bilanční a předpovědní. Za nejzajímavější z poslední doby považuji úvahy Stanislava Komárka Evropa na rozcestí, které sám autor v žertu navrhuje pojmenovávat též Evropa na scestí.
Stanislav Komárek se touhle knížkou jednoznačně zařazuje do společnosti svých kolegů, jako jsou Miroslav Bárta, Václav Cílek, Martin Kovář a další, kteří nahlas mluví o tom, že se euroamerická civilizace, ale i celý svět dostávají do fáze velkých změn. Kniha Evropa na rozcestí je Komárkovým pokusem nahlédnout stav a tendence vývoje lidstva jak z našeho, evropského pohledu, tak z úhlu nazírajícího celou planetární populaci a také její dějiny.
Komárek je přesvědčeným zastáncem evropské integrace a význam nějakého samostatného evropského státu střední velikosti srovnává do budoucna ironicky s důležitostí například Laosu. Ale právě starost o domovinu, o vlast, kterou jsou pro něj Česko a Evropa v jednom, ho zřejmě v jeho kritickém pohledu poháněla. Současná Evropa – přes veškerou jedinečnost integračního projektu – vykazuje podle Komárka všechny symptomy říše na konci sil: centrální řízení se soustřeďuje na podružnosti a v zásadních otázkách není schopné předvídavých a velkorysých státnických rozhodnutí. Trpí defenzívou a neschopností využít obrovský ekonomický a kulturní potenciál. Možných modelů dalšího vývoje vidí Komárek několik, ale naprosto nepochybuje o tom, že islám bude v Evropě získávat stále větší prostor, ani o tom, že Čína se stává světovou mocností. Jde jen o to, jestli ten vývoj bude konfrontační nebo koexistenční.
Za jednu z velkých slabin Evropy považuje Komárek její podléhání politické korektnosti. Nebojí se nazvat politickou korektnost lhaním a předjímá vývoj – tedy pokud se téhle vyjadřovací pruderie nezbavíme – v orwellovském duchu: z Othella bude Afroital benátský, případně černá by mohla být Desdemona, aby se demonstrovalo koloniální násilí. A ještě jedna korekce Shakespeara by údajně stála za úvahu: když někoho krotit, tak zlého muže.
Komárek zmiňuje také fenomén koncesovaných strážců pravd, kteří ovlivňují veřejný prostor, zejména média. S odkazem na knihu Thea Sarrazina Teror ctnosti míní, že skutečná svoboda slova dnes mizí jak sníh na slunci, mění se ve svobodu pronášet jen politicky korektní výroky a situace mu připomíná devadesátá léta 19. století, kdy si Masaryk vysloužil svou polemikou s konceptem rituální vraždy Anežky Hrůzové nenávistné útoky národovců.
Úvahy Stanislava Komárka Evropa na rozcestí považuji právě pro jejich osvěžující nekorektnost a provokativnost za nejvhodnějšího průvodce do nového roku. Vydalo je nakladatelství Academia.
Stanislav Komárek je biolog a zhusta používá analogie a srovnávání. Pokud toužíte po tvrdých statistických datech, o ty opírá svou analýzu soumraku evropského a zejména amerického společensko-ekonomického modelu Dambisa Moyová v knize Kterak Západ zabloudil s podtitulem 50 let ekonomického bláznovství – a neúprosná rozhodnutí, která nás čekají.
Šestačtyřicetiletá Dambisa Moyová je černoška ze Zambie, vystudovala Harvard, Oxford a Americkou univerzitu ve Washingtonu, zaměstnávaly ji Světová banka, Goldman Sachs, Barclays Bank, píše do Financial Times a The Wall Street Journal. Kniha Kterak Západ zabloudil z roku 2011 je v pořadí druhý z jejích tří ekonomických bestsellerů.
Moyová podrobně a srozumitelně vysvětluje příčiny a průběh finanční krize, která propukla před osmi lety, jako důsledek sebeuspokojení, sebeobelhávání a nepodloženého utrácení bez ohledu na to, jestli si společnost na své dluhy dokáže vydělat. V roce 2010, kdy knihu dopsala, předpovídala kromě jiného, že světovou měnou se místo zeleného dolaru časem stane červený čínský jüan. Tahle budoucnost se výrazně přiblížila před několika týdny, když Mezinárodní měnový fond oznámil, že od října 2016 bude jüan součástí koše hlavních světových měn spolu s dolarem, eurem, japonským jenem a britskou librou. Posilování čínské měny i ekonomiky probíhá přesně podle scénáře Dambisy Moyové – jen trochu rychleji. Variant dalšího vývoje nabízí Moyová v závěru knihy víc. Je ale přesvědčená o tom, že nás čeká jakási globální seizmická změna, kdy jiná země stane na vrcholu moci.
Českou verzi knihy ekonomické analytičky Dambisy Moyové Kterak Západ zabloudil vydala v překladu Daniela Micky také Academia.
Vedle ekonomicko-politických změn má svět před sebou vršící se ekologické problémy. Jedním z nich je růst lidské populace. V knize Odpočítávání s naléhavým podtitulem Poslední naděje na budoucnost života na Zemi? (s otazníkem na konci) o tom píše americký publicista Alan Weisman. Před osmi lety mu v češtině vyšla úspěšná kniha Svět bez nás. V Odpočítávání shromažďuje Weisman množství poznatků, výsledky výzkumů i nejrůznější reportážně pojaté ilustrace z dvaceti zemí. Navazuje na řadu předchůdců včetně Malthuse, ale nesoustřeďuje se jen na otázku prostého uživení rostoucích miliard lidí. Otázku korekce populačního růstu zasazuje do planetárního ekosystému, který lidstvo čím dál fatálněji narušuje a podřezává si tak podle něj větev. Weisman je přitom realista: řešení nevidí v ekonomice, ve snižování spotřeby, protože se domnívá, že konzumentské sklony lidé nejsou jako druh schopni potlačit, ale v dobrovolném snižování porodnosti v zemích s vysokou natalitou.
Weismanovu knihu Odpočítávání vydala ve společné černé edici Zip nakladatelství Argo a Dokořán v překladu Kateřiny Kolářové.
Světová hegemonie Evropy se počítá na pouhých pět posledních století. Tuhle epochu se právě pro stále výraznější příznaky, že je u konce s dechem, rozhodl shrnout do jedné velké studie britský historik Brendan Simms. Jeho rozměrná kniha se jmenuje Zápas o evropskou nadvládu a název je doplněn podtitulem Od pádu Cařihradu po současnost.
Simms prochází dějinami, aby ukázal, jak se Evropě v expanzi a posilování dominance dařilo, jaké metody a kroky byly účinné. Jeho kniha je, dá se říct, takovou generální evropskou inventurou. Dochází k zajímavému poznatku, který může být Čechům poměrně blízký: Evropany dnes stejně jako v minulosti dokáže sjednotit jen nějaké vnější ohrožení, podobně, jako se dokázala postavit kdysi Osmanské říši a později svým vnitřním predátorům – Ludvíku XIV., Napoleonovi, Hitlerovi, Stalinovi. Z toho vyplývá, že Evropská unie je projektem nejen jedinečným, ale potenciálně velice potřebným. Jenže musí být také a především funkční. Simmsův Zápas o evropskou nadvládu je zároveň přehlídkou marnotratného plýtvání energie na vnitřní spory, které Evropě krvavě pouštěly žilou. Může být překvapující, že přitom Evropa dokázala zároveň ovládat svět, ale právě ta rvavost uvnitř se zřejmě dokázala projevit i v zámoří.
Knihu Brendana Simmse Zápas o evropskou nadvládu vydalo nakladatelství Prostor v překladu Zdeňka Hrona.
K vyvážení knih určených především rozumu jsem ze zavaleného předvánočního trhu vybral dvě knížky pro srdce, svítivé jak perly. Nakladatelství Pulchra vydalo v prvním českém překladu velkou básnickou skladbu Mariny Cvetajevové Krysař. Cvetajevová začala psát Krysaře na jaře roku 1925 ve Všenorech u Prahy, dopsala ho na podzim v Paříži. Překlad je dílem Michala Laštovičky, doslovem doprovodil vázanou knihu Vladimír Svatoň.
A pak považuji za dobrý počin nakladatelství Argo nové, už čtvrté vydání českého překladu knihy Williama Saroyana Dobrodružství Wesleyho Jacksona. Tenhle krásný, trochu vojácký, ale především něžně chlapský příběh o lásce přeložil téměř vzápětí po americkém vydání v roce 1947 Zdeněk Urbánek a pro dnešní vydání byl překlad Dobrodružství Wesleyho Jacksona z roku 1948 jen revidován.
11.1.2016
